úterý 16. října 2012

Tak jak se ti to líbilo ?

ptá se mě Vláďa v neděli ráno.
Ještě nevím, musím si to rozmyslet.

Základnu ve Smilovicích jsme našli včas, tričko původně Tomášovo L jsem nakonec vyměnila za menší, vyfasovali jsme do-rtěnku a gulášenku (guláš si můžete dát před startem nebo po doběhu, říkala slečna na registraci). Zrovna jsme snědli svačinu z domu, guláš v cíli se bude hodit.  Do startu ještě zbývá dost času, přineseme si věci.
První start? ptá se kolega od vedle. Být vámi, raději bych si ty věci posunul kousek dál. Při bitvě o obálky vám je rozšlapou. Kde to jsem? Bitva o obálky, kde je jenom průkazka? Copak u takových akcí rozhodují vteřiny? Říkám Honzovi, já tam nejdu, loktění není moje nejlepší disciplína, je to na tobě. Potom mi říkal: byl jsem tam, měl jsem obálku v ruce, potom mě dav narazil na pódium.
WC pro ženy je jedno jediné v celém sportovním areálu, ale zato v umyvadle teče teplá voda. Kdo si nenamíchal ionťák doma, může si udělat čaj, protože studená není.
Ještě chvilka do startu zbývá, pořadatelé pronášejí proslovy, modlí se za nás. Najednou zbystřím, slyším guláš je jen pro prvních 300 účastníků, další nemají nárok. No fajn, asi budu bez guláše, startuje asi 300 dvojic, někteří si dali guláš raději před startem... Později se dovím, že guláš byl stejně jenom do 14:00 v sobotu :-)
Už probíhá startovní odpočet a pořadatelé zveřejňují 1. vrchol. Je jím Konečná (885). Už je mi jasné, proč pro zařazení do slosování o ceny stačí zdolat 1. vrchol a vrátit se na základnu. Na první pohled vidíme dvě varianty postupu: nahoru na hřeben a buď doleva po hřebenu obíhačka, nebo dolů na asfalt k přehradě. (Někteří volili ještě postup přes Travný anebo asfaltovou obíhačku přes Krásnou). My jsme se vydali směr Řeka, po sjezdovce nahoru na Příslop a před Velkým Lipovým po hřebeni dolů na asfalt, potom po zelené na Bílý Kříž a tam už jsme se zase setkali s proudem, který šel po hřebeni. Tma, déšť a mlha, vidět je jenom pohybující se reflexní prvky na oblečení, místo obličeje světlo čelovky.

Ahoj chlapi, jak to jde?
Jak chlapi?
Ježíš, já se omlouvám, v té tmě jsem to nepoznal.
Nic se nestalo, stejně startuju pod pseudonymem Tomáš.

Konečně závěrečné stoupání na Konečnou, proti nám už jdou lidi na 2. K dosažení 1. kontroly jsme potřebovali 5 a tři čtvrtě hodiny, Honzovy hodinky ukazovaly asi 32 km.
Další vrchol: Kozlena. Tady už žádná volba postupu není, jediný problém bude, neztratit v mlze modrou značku. Cestou na další vrchol (Kozubová) už to začíná být veselejší, svítá a přestává pršet. Výhledy pořád nic moc, časem se ale mlha roztrhá, později bude i svítit slunko. Hlavně se nenechat znervóznit tím, že modrá značka, po které jdeme, není v mapě. Najednou se za námi ozve:

Hele, legendární manželé H. a my je předcházíme.
Tak to ses, hošku, šeredně spletl, ti jsou nejmíň hoďku před námi a běží. 

Za chvilku je potkáváme na vracečce z Kozubové a opravdu běží :-)
Chata pod Kozubovou je taková Hospoda na mýtince, na takové návaly tam nejsou zvyklí. Doplnit tekutiny do sebe a do báglu se nám ale podařilo, pojedli jsme z vlastních zásob a hurá na Muřinkový vrch. Je krásně podzimně barevně, svítí slunko, potkáváme i nějaké houbaře, košíky mají ale prázdné. Nevím, proč si nenasbírají alespoň pár muchomůrek na čaj. 
Cestou tipujeme, co bude 5. vrchol. Honza říká Smrk, já říkám, že když to bude Javorník, tak tam nejdu. Je to Lysá. Honzovi už docházejí síly, má i trochu nabouranou psychiku. Cestou nahoru zapomněl, že kontrolní bod není na vrcholu, ale v hospodě, tak se trochu hledáme. Jsme tam ještě za světla, do cíle ale ještě daleko, rozhodneme se doplnit energii. Nabídka je pestrá: hovězí guláš s cibulí, špagety s kečupem, bramborový guláš, zelňačka. Rozhoduju se pro bramborový guláš, Honza si objednává hovězí.

Hovězí guláš už není.
Tak špagety s kečupem.
Ty jsou, ale kuchař zrovna odešel.
Tak taky ten bramborový guláš.

Cestu do cíle jsme zvolili na jistotu, dolů do Krásné a po asfaltu přes Pražmo. 

Tady to znám, tudy jezdím autem, to bude jistota.

Nikdy nevěřte někomu, kdo říká, tady to znám. Zvláště ne, když je to v noci, když je unavený po několika desítkách km, nevyspaný a má puchýře na obou nohách. Kdybychom se podívali pořádně do mapy, mohli jsme si nějaké km ušetřit :-)
Na základnu jsme dorazili 20 minut po půlnoci. Ve sprše tekla pořád teplá voda a spacák už na mě čekal.

A jestli se mi to líbilo? Ještě pořád nevím. Bylo to na dlouho, Honza napřed nechtěl běžet, aby mu ke konci nedošly síly a potom nechtěl běžet, protože mu došly síly, takže to bylo hodně na morál. V noci byla dost zima, s tím jsme ale počítali. Když by se mě někdo zeptal teď, jestli půjdu příští rok, tak asi řeknu ne. Ale znáte to, nikdy neříkej nikdy :-)


3 komentáře:

  1. Moc hezky, vtipne jsi me navnadila na podobnou akci..Je videt, ze jste se fakt vyradili:). Velka gratulace! 12:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. dík, pokud by ta akce byla 5BV, dej si guláš před startem :-)

      Smazat
  2. Hezkýýý, Jani. Popis i výkon.

    OdpovědětSmazat