úterý 10. září 2019

ROZHLEDNY?

Někde jsem se dočetla, že od 28.9. do 28.10. 2019 je měsíc rozhleden. A protože 28.10. vychází na krásné pondělí prodlouženého víkendu, byla by škoda tolika volna nevyužít. Rozhleden je kolem spousta, tak mě napadlo nějaké oběhnout. Všechny asi nebudou přístupné, na některých už možná bude tma. Naklikala jsem nějaké trasy, samozřejmě raději delší, protože vždycky se líp zkracuje než prodlužuje :-)

trasa A, nejdelší, asi 100 km a 1700 m nastoupaných
spěšný vlak

Sp 1660

LH
  • 6:14
    Opava východ
  • 7:32
    Jindřichov ve Slezsku
7. Šibenice (Jamnice) (betonová, bunkr)


trasa B, asi 75 km + 1400 m
rychlík

R 1132 Praděd

 2.R²©
  • 6:28
    Opava východ
  • 7:51
    Lomnice u Rýmařova 
3. Vikštejn  (vyhlídka)

https://mapy.cz/s/bahadozeva


trasa C, asi 82 km + 1400 m
  • 8:07
    Opava,,Východní nádraží 1
  • 9:07
    Vítkov,,aut.st. 6


Vždycky se najde nějaká záchrana, zkracovačka, přítel na telefon ...
Přespolní u nás můžou nocovat, chlaďák pivem naplníme :-)

Tak, kdo se přidá? Vybírejte den (so, ne, po), vybírejte trasu (A, B, C nebo jinou ) a pište, kdo jde se mnou

čtvrtek 9. května 2019

Občas to vyjde

Znáte to. Dám nějaký delší běh nebo něco oběhnu, pak dám v hospodě dvě tři piva a slíbím cokoliv. Jasně, poběžíme tam, tam to oběhnem, tam to seběhnem ..., tradiční pivní kecy, ale slibem neurazíš, že? Bubovi jsem ale věřila od začátku. Když řekl, že se mnou sjede Opavu od pramene k soutoku, museli jsme jenom vybrat vhodný termín. Zvolili jsme začátek května a doufali, že nám vyjde počasí. Jana se rozhodla, že taky pojede s námi, Vašek si naplánoval dovolenou a mohli jsme se začít těšit.
Aniž bychom se nějak domlouvali, vyjeli jsme letos na koloběžce poprvé ve stejný den, už v únoru, takže se zdálo, že příprava proběhne zodpovědně. Potom si Bubo koupil novou koloběžku a zkoušel ji tak důkladně, že skončil s rukou v sádře. Byl ale tolik natěšený na sjezd Opavy, že po sundání sádry jel na kolobce už z nemocnice :-) 
Tak jo, jedeme. Lístky na vlak se nevracejí, dovolená se neruší, už nás straší jenom předpověď počasí.

A je tu pondělí ráno. Naložit do dvou aut čtyři koloběžky a osm lidí a jedeme na Rejvíz, jako trasér jsem zvolila Černou Opavu, Bílá se jet nedá a Střední není tak hezká. K prameni už se autem nesmí, nasedat a jedeme. Devět a půl kilometru a většinou do kopce. Čím výš stoupáme, tím víc je kolem sněhu, na cestě ale naštěstí neleží. Jenom občas nám padají kousky ledu ze stromů na hlavu, ale nás nedostanou, máme přilby. U pramene se občerstvíme, oblíkneme a hurá dolů.





 

Všichni přežili bez úhony, na Ruský hřbitov jsme nikoho odložit nešli. Ve Vrbně se všechny tři (Černá, Bílá a Střední) stékají, dál už to je jenom Opava. Dojeli jsme tam lehce promrzlí a pokračovali dál už trochu horší cestou mezi kalužemi a blátem, zato ale s pěknými výhledy. 


Povrchy se střídají, aby to nebyla nuda, občas se musíme přetlačovat s bojovníky proti kůrovci. Vypadá to, že nebudeme mít za chvíli žádné lesy :-(
Jak si tak jedeme přes Širokou Nivu, potkáváme se s Tomem. Ještě že jsme tam zrovna jeli, vždyť on to jel obráceně :-)


Když zdoláme poslední větší stoupání do Milotic, myslíme už všichni na polívku a přidáváme na tempu. Je to teď přes civilizaci, asi bychom našli nějaké občerstvení, já jsem ale tvrďák, polívka je naplánovaná ve Skrochovicích, tak jedeme do Skrochovic. 


Ubíhá to, jedeme po dobré cyklostezce, dokonce si umyjeme u rybníka koloběžky. Škoda jenom, že dršťkovou už měli jenom jednu poslední, ale zase jsme obsluze rozšířili obzory. Doteď slečna nikdy nečepovala kofolu s pivem.
Teď nastává čas pro důležité rozhodnutí. Dojet až k soutoku s Odrou a vynechat večerní hospodu, nebo zvolit plán B, skončit v Opavě a zbytek dojet druhý den. Hádejte, jak jsme se rozhodli. V Opavě jsme ještě objeli Globus, odevzdali Petra manželce a pak už jenom sprcha a na pivo.



Druhý den jsme jeli už bez Toma a Petra za krásného slunečného počasí. Chvilku to dokonce vypadalo, že už dál nepojede ani Bubo


Do rybníka jsme nespadli ani jsme tam nehodili mobil a banánová pauza byla tentokrát u ptačí pozorovatelny.


Zkoušely jsme s Janou přeměnit žábu na prince, ale neklaplo to.









U soutoku (Opava je ta hezčí, zleva už přitéká Odra) jsme vymysleli, že zajdeme na polívku a pojedeme i zpátky na kolobkách, jenom jinou cestou.



Byl to bezvadný zážitek v bezvadné společnosti.
Koloběžkám zdar!





pátek 3. srpna 2018

Znovu ověřeno, funguje to.

Určitě to znáte. Jedete někam na kole/koloběžce a vítr fouká proti vám. V okamžiku, kdy se obrátíte na zpáteční cestu, obrátí se i vítr

Koloběžkou podél celé řeky Opavy jsem nakonec nejela. Musela bych sama, protože když si zbylí dva slibovači přečetli, jak je ta trasa dlouhá, raději se zranili, aby měli výmluvu. Zbabělci. Vždyť to bylo po proudu, tudíž s kopce.

Část trasy jsem už měla projetou od minula, na občerstvovačce jsem navázala kontakt, takže výčepnímu stačí, když mě vidí a už točí, a to jsem ani nejela v klubovém dresu. Udělala jsem zkratku, nejela jsem k pramenům, i tak to ale byla pěkná odpolední vyjížďka.

V sobotu jsem přemluvila k vyjížďce Vaška, říkal ale max.50km a z kopce. Nakonec to bylo skoro 63, ale jelikož jsme sledovali přítok Opavy, řeku Opavici, tak opět samozřejmě jenom dolů.

V neděli už ale nechtěl, k soutoku Opavy s Odrou jsem proto vyrazila sama. Řekla bych nejméně příjemná část. Žádný pořádný sjezd jako v předchozích úsecích, již zmiňovaný protivítr a cyklostezka místy dost kamenitá. Nicméně, soutok dobyt.



Kdybyste chtěli někdo zažít dobrodrůžo, ráda vám udělám kolobko-průvodce.

pondělí 14. května 2018

Tip pro pořadatele stovek

Naplánujte trasu jenom tak kolem 90-ti km, zbytek ať si každý dobloudí podle toho, na kolik se cítí. Stačí nedat reflexku na každý strom a spousta lidí se hravě na 100 km dostane.

Zúčastnit se Čavisovské stovky jsem se rozhodla asi 24 hodin před startem. Dlouho jsem váhala, nakonec jsem ale neodolala. Je to komorní záležitost, mám to za bukem a hlavně, takový trénink na morál jen tak nevymyslíte: většinu trasy to mám blíž domů než do cíle (chlaďák s pivem, měkká postel ... :-) .
Startuje se v pátek v 8 hodin večer. Přijíždím včas, fasuji startovní tašku a dávám si pivo se známými.

Odstartováno. Kontroluji situaci zezadu podle hesla "chůze je taky důstojný způsob pohybu" a hele, na 16. km mě svižným tempem předbíhá pozdější vítězka ještě s jedním kolegou, takže malé vítězství, na první (tajné) kontrole jsem byla před ní :-).
Na druhé (taky tajné) nám ředitel závodu hlásí, že občerstvovačka je postavená. Tak hurá, jdeme se najíst. Cestou ještě K1 a malou oklikou k O1.
"Jdeme dobře? Fakt musíme jít dolů, abychom šli k rozhledně?"
Jo,jo, zase můžu zamachrovat, že to tady znám :-)
(Občerstvovačky jsou cestou 3 a jsou luxusně vybavené, ten flák uzeného jsem žvýkala ještě další dva kilometry.)

Pokračujeme přes zámek Hradec, naštěstí tam v noci není paní, která vybírá vstupné, vloni na Dni cesty jsem se jí tak tak ubránila. V zámeckém parku potkáváme další bloudivce, přibíhají z kopce téměř v protisměru, buď přehlídli odbočku, nebo si potmě spletli zelenou s modrou. Kontrola je na vyhlídce Bellaria, už na startu jsem všem doporučovala, ať se pořádně rozhlédnou. Říkali sice, že tam budou potmě, ujistila jsem je ale, že tam ani ve dne není vidět nic jiného než stromy :-).

Kdyby se to nešlo v noci, byla by teď skvělá příležitost dát si v Žimrovicích pivo, do O2 je to asi 20 km mimo civilizaci, kolem mé oblíbené Moravice, takhle ale musím zůstat o vodě. U altánku nad Žimrovicema vidím skupinku váhavých kolegů.
"O čem přemýšlíte, jestli jít dál, nebo se vrátit?"
"Kudy dál"
"Po červené"
"Ano, ale kterou cestou, po asfaltce?"
"Jo, po asfaltce"
- výhoda domácího prostředí.

Před odbočkou z červené ke K3 potkávám kolegu, který už mě jednou předbíhal za Jankovcem.
"Jdeš zpátky."
"Určitě? Byl jsem až na Podhradí a žádnou odbočku jsem neviděl."
Je fakt, že ty reflexky jsou za světla vidět mnohem hůř. V noci blýsknou i na dálku nebo za větvema, ale ve dne je člověk musí spíš vytušit - znovu výhoda domácího prostředí ( a taky nastudování trasy předem)
Před O2 je třeba správně vykroužit jediné křížení tratě, je ale dobře označené, tady se nemůže splést nikdo. Tady už máme větší část trasy za sebou (ale pořád to mám ještě blíž domů :-)). Mlha už se rozpouští, za chvíli bude svítit slunko a bude teplo. Na otevřených prostorech skoro až moc.
Na O3 se asi občerstvuju s vítězem padesátky, která startovala ráno. Další kontrolu máme společnou, předběhnou mě ještě nějací další padesátkáři, mezi nimi i Jiřík, myslela jsem, že mě kousek poponese, ale spěchal.
Vypadá to, že už jsme skoro v cíli, ale jěště se nějaké hrbky najdou. Může mi někdo vysvětlit, proč se vždy k údolí něčeho jde do kopce?
U rozcestníku za Zbyslavicema se mě nějací turisté, kteří vidí, že mám mapu, ptají, kudy se dostanou do Klimkovic. Nějakého excelentního myšlení už nejsem schopna a místo Klimkovic je na mapě jenom rozmazaná skvrna, nějak to ale dáváme dohromady. Tak ještě k dálnici a už je to za pár. Když jdu kolem lázní, vidím spoustu chodců s hůlkama, že by kolegové? Ne, ne, to jsou pacienti, ještě že jdou v protisměru, ještě by byli rychlejší. A už vidím Čavisov, už vidím hřiště, už vidím cíl.

Krásně zorganizovaná pohodová stovka, díky všem pořadatelům.



úterý 6. února 2018

Moravice ještě jednou? Plánovat je třeba včas




Jestli někdo lituje, že loni o tuto událost přišel a chtěl by to zkusit letos, jdu do toho. Nejlépe zase v červenci 5. (6., 7. ?) nebo o týden později 14..

Pár lidí se u nás vyspí pohodlně, do chlaďáku se vejde víc než basa piv, možná upeču i nějaké raw cukroví podle receptu 12Honzy  :-)
Nebo by si možná ti, co loni skončili předčasně chtěli doběhnout zbytek?
A kdo by měl málo, může si třeba další den dát řeku Opavu (na kolobce:-))

Loňská trasa vypadala takto , pro letošek bych ji trochu upravila, ta Břidličná se nám loni moc nevyvedla, brodění řeky by asi taky šlo vynechat (nebo nějaké přidat :-)). Kde rostou jahody a kde jsou pasti na medvědy si pamatujeme, kopřivy dokážu taky zajistit. Oslavu narozenin asi ne, můžeme ale zkusit přepadnout někoho jiného :-). Myslím, že se s asfaltem můžeme dostat i pod 50%, oficiální časomíra jsou moje hodinky, ale body od Olafa nečekejte :-)
Moravice je dlouhá zhruba 100 km, je to ale po proudu, takže z kopce :-). A těch piv, které vám přibudou do banky :-)

Na vylepšení pitného režimu bychom mohli zapracovat tím, že začneme o trošku dřív, ať v závěru neběžíme kolem zavřených hospod. A mohli bychom přidat i malý bonus.

Tak to loni viděli přeživší MM a  .
Ti, kteří nepřežili, už nebudou psát nikdy, jsou zahrabaní na trase :-)

Tak kdyby se vám to hodilo do vašich tréninkových plánů a chtěli jste trochu poznat ten náš konec republiky, dejte vědět, ať můžu začít plánovat naostro. Je to sice až za půl roku, ale znám lidi, co mají kalendář plný už i na příští rok.


pátek 7. července 2017

Varování! V Jeseníkách byl spatřen MEDVĚD!

Vnikl v přestrojení do autobusu a přesto, že byl jenom MALÝ, vyděsil řidiče natolik, že ten zapomněl trasu a kdyby nebylo duchapřítomných cestujících, ještě teď by s autobusem někde bloudil.



 Z Ovčárny vyrazil směrem k pramenům Moravice



pronásledován smečkou odvážných běžců.



Snažil se je sice setřást, ale protože musel dělat přestávky na doplnění tekutin, dařilo se jim jej udržet. Mělo to i své výhody. Třeba když jdete do restaurace ještě před otevřením a majitel uvídí Medvěda, bez řečí vám nalije :-)



Velkou šanci na únik měl poté, co zaběhl do lesa, zmátl stopy a chtěl uniknout kopřivama, byl ale dostižen a štván dále po proudu Moravice. Z cesty se mu klidila drobná zvěř i hadi, nezastavily jej ani přehrady.  
Pod Kružberkem pronásledovatele vlákal do restaurace a chtěl je tam zrádně opustit. Naštěstí alespoň jeden jeho nástup zachytil a tak byl svědkem jeho dalšího postupu. 
Jak s přibývající nocí zavřely všechny hospody, neštítil se přepadat chudáky relaxující chataře, aby je obral o trochu vody. Vrcholem všeho bylo, když se vnutil na oslavu (narození syna), kde mu již mírně unavení účastníci dobrovolně nabízeli jídlo, pití a dokonce i nocleh.



Od jeho dalšího postupu ho neodradil ani déšť a naposledy byl viděn na soutoku řek Moravice s Opavou, kde říkal něco o Praze Kobylisích. Pozor na něj!

Záznam trasy:

Moravici a ultra zdar!

středa 28. června 2017

už se to blíží

autobus Těšínská MHD 7:28 (90 Kč)
Nákladní 7:37
Ovčárna 9:15
já a MM jedeme určitě z Těšínské
Tina? přijde k nám? klidně i dřív
Petr? nechá si auto u nás?
Tomáš? Nákladní?
Jiřík?

odhadovaná rychlost asi 7,5 km/h včetně přestávek (vycházím z POPu)
o nějakých hospodách vím, něco dalšího najdeme cestou, svačinku si ale vezměte :-)
a taky čelovku

operativní změny schvaluje velitel akce, tzn. JÁ :-)
kdo bude odmlouvat, poběží to druhý den znovu, ale PROTI PROUDU !

0 9:30 Ovčárna
7,5 10:30 Karlov M.Morávka, Penzion Šibl
15 11:30
22,5 12:30
25 Břidličná
30 13:30
32 Nová Pláň, U jelena
37,5 14:30
45 15:30 Bílčice, hráz , autobus 15:21 (H.Benešov, přestup Opava 16:06), 18:32 (Bílčice OÚ, přestup Opava 19:10)
52,5 16:30
60 17:30 Kružberk, Velké Sedlo, Rybářská bašta, Sklípek ve staré škole do 22, autobus 16:20, 18:28
67,5 18:30
75 19:30 Podhradí, do 23, autobus 18:27, 20:34
82,5 20:30
87 Žimrovice, do ? autobus 18:59, 21:04
90 21:30 Hradec n.M., vlak 21:06, 22:15, autobus 21:10
97,5 22:30
105 23:30