pondělí 3. června 2013

Silva? Silva!

Vyhrála Tina. Pokud je tedy vítěz ten s nejlepším časem. V čase, kdy dobíhala do cíle svého prvního miniultra (pořadatelé nemají Silvu úplně přesně změřenou a maraton má asi 44 km), chybělo mi do cíle ještě téměř 6 hodin. A to jsem měla 3,5 hodiny fóra. Jiřík se s tím na Valašském hrbu taky moc nemazal, takže i kdyby sečetli s Tinou svoje časy a přidali i čas raduňského Jirky 2 (příští dlouhou asi naplánuju přes Raduň), můj čas by nepřekonali :-)

Na Silvu jezdí každý s podpůrným týmem. Ten můj loňský se osvědčil, tak jsem to letos neměnila a vzala je sebou znova. Jejich úkol je jasný: najít ubytování, dopravit mě na prezentaci a na start, pomoci mi s hledáním hospody na doplnění tekutin před během, prozkoumání kulturních zajímavostí (letos hrad a Terčino údolí) a doprava zase domů. Cesta bez chyby, ubytování taky dobré - bydleli jsme v podkroví a do trámu jsme se hlavou bouchli každý maximálně dvakrát.
Při obhlídce Nových Hradů nacházíme SNR značení. My jsme loni běželi po náměstí? To si vůbec nepamatuju.

Na prezentaci se potkávám s Vaškem, jednou polovinou známé kladenské dvojice K-K, se kterými se znám už z dřívějška. Zdravíme se, ukazujeme si čísla.
Trojka? Jana?
Tak už se znám i s Bubem :-)
V Nových Hradech dáme ještě pivo s Honzou a jeho slunéčkem (má to vychytané, do deštivých dnů si vozí vlastní :-)), pozdravíme se s Tinou a jejím doprovodem a potom už jenom nachystat věci na ráno, natáhnout budík a spát.

Ráno je bez deště a má to prý nějakou dobu vydržet. Všichni se zdraví, někteří se i osahávají.
Start. Pozdější vítězové vyrážejí vražedným tempem, za chvíli jim nevidím ani záda. Naše skupinka si nějakou dobu povídá, je tu první občerstvovačka

kam mám dát kelímek?
někam ho hoďte, my to sebereme
seberou a nalijou do něj ionťák maratoncům, proto je lepší hlásit se na ultra :-)

Nezbytné návštěvy lesa naši skupinku trochu roztrhaly, zbytek trati běžím většinou sama, jenom občas se s někým na chvilku seběhnu, většinou jsou ale všichni moc rychlí.
V Nových Hradech se dívám, jestli mi z okna penzionu nemává Tina, nebo jestli nejde Vašek do pekárny na náměstí pro rohlíky. Tak nic. Jeden z běžců má sebou doprovod na kole, to jsem zvědavá, jak sjede ty schody u hradu a následné bláto do údolí. Zbaběle to objíždí po cestě. V Horní Stropnici už potkávám nějaké nedočkavé maratonce. No mě nedohoníte. (Já vás taky ne :-))
Louka k Dobré Vodě letos není posekaná celá, správná cesta je zřetelná, kopec se ale nezmenšil. Některé úseky trasy si z loňska vybavuju, jiné znova objevuju. Se značením ale nemám problém na rozdíl od jiných, kteří sešli z cesty pravé a vzali to "zkratkou" přes cíl. Ale zase se mohli chlubit, že tam byli dřív než pozdější vítěz. (Pořadatelé je zavezli zpět na trasu a oni ultra na druhý pokus dokončili.) Já sama jsem dva zbloudilce zachraňovala, chtěli odbočit po zelených puntících.
Neprší, je krásně, cesta ubíhá. Někteří už to balí. Jeden spoluběžec si stěžuje na bolavou klenbu pravé nohy:
Už mám nohy nějaké staré, potřeboval bych je vyměnit za mladší, říká a pokukuje po mých. Cha cha, asi by potřeboval vyměnit i oči, moje nohy jsou o devět let starší než ty jeho.
Obsluha občerstvovačky říká
Kousek před váma tady byl jeden, kterého zase bolí achillovka
Po chvilce vidím kulhající postavu. Nějakou povědomou. Je to Vašek a nevypadá moc dobře.
Já tě neunesu, ale na příští občerstvovačce je sanitka s doktorem.
Nakonec se nechal odvézt až z 85., smyčku s křížovou cestou ještě absolvoval.
Pod křížovou cestou je kontrola jenom s vodou. Vím, svačinku mám sebou.
Budete muset nahoru, trošku škodolibě se usmívá obsluha.
A všichni to běželi.
Ano.
Fakt všichni?
Všichni.
Tak jsem to taky vyběhla.

Zpátky na 103/90 rozcestí. Beru si kolu.
Naléváme i pivo.
Tak mi tu kolu trochu nařeďte.
? Pivo do koly? A chcete tam i rum?
Tak to by mě zabilo.

Začíná pršet, asi jsem měla běžet rychleji. Zatím to ale není nijak dramatické. Ale pamatuju si, že když jsem ty vesnice probíhala loni, seděli lidi venku na zahrádkách a grilovali. Letos je to slabší. Ale zase se tolik nepráší.

Předposlední občerstvovačka, lije už docela slušně.
Mám povinnost nabídnout vám ukončení závodu a odvoz do cíle. Časomíra se vypíná za 80 minut   a do cíle je to ještě 9 km (možná trošku víc)
80 minut? Mě nedostanou!

Poslední občerstvovačka. Zbývá skoro 35 minut.
Kolik je to DOOPRAVDY  do cíle?
4,8 km. A z kopce.
To dám :-)

S přehledem, ještě mám víc než 5 minut fóra.
Medaili mi na krk věší Tina, nabízí mi i deštník. Nevím na co, po dvou hodinách v lijáku už jsem durch. Uvnitř mě vítá Bubo, hned mi hlásí, že teplá voda ve sprše už není víc než 4 hodiny. No co, aspoň se utřu a převleču. Zkouším rukou sprchu, připadá mi celkem teplá. No, zas tak teplá nebyla, byla jenom teplejší než moje zmrzlá ruka :-)

Něco sním, vypiju, popovídám si a už je tady Ludvík. Ještě že jsem tu Tinu na maraton přemluvila, takhle se o mě pečovalo naposledy, když jsem byla malá. A to mi ještě vyzvedla cenu v tombole, kterou losovali, když jsem ještě byla na trati. Asi ji budu sebou brát častěji :-)

a co na to Tina?

Tak, a je to tady.
Můj druhý maraton v životě. Silniční už jsem vyzkoušela, tak teď tak trochu přírodnější, za to delší a 100x krásnější!!!
Po vytrvalých deštích se v Opavě v pátek ukázalo sluníčko, které nás doprovázelo celou cestu do Nových Hradů. Těsně před nimi to vzdalo a začalo pršet. Lilo celou noc. Ráno -  zázrak - a i když nebylo ažuro, tak se dalo předpokládat, že aspoň do 17 hodin nezaprší.
na startu jsem se pozdravila s Blankou a po cestě seznámila s Letmými houbaři a příjemně jsme poklábosili.
Novohradské hory mně nadchly tak, že 1.června  už nikdy nechci běhat jinde !
Umělý vodopád v Terezině údolí

Rozkvetlý rybníček u Cuknštejnu

Kromě přírody jsem si užívala dobrotek na občerstvovačkách, bahníčka na cestě s houpací lávkou, na kterou mně poslal pořadatel, když na rozcestí ve Stropnici třídil lidi na půlmaratonce a maratonce / tak jsem si ten maraton tak trochu prodloužila na 45,65 km/. Čím víc kilometrů, tím víc zážitků, že Jani , Honzo a Bubo bubo!
Na asi 30. km maratonu a kolem 96 km ultra mně doběhl Dan Orálek. Jeho doprovod na kole na mně volal:"Tož sa chyť, děvčico! To máš ale vodiča!" Tož jsem sa chytla a na nějakých sto metrech jsem stihla zařídit památeční foto, na mně podstatně zrychlit a málem vypustit duši. Když mi řekl, že mu je teprve 43, tak jsem ty chlapce s klidem v duši pustila kupředu, aby mi rozráželi vzduch.
 Hezká trojka,že? Sluníčko, Dan a já.
Posledních 5km jsem si užívala skopce a nadávala asfaltu. V tom lese to přece jenom bylo hezčí.
Na dvou občerstvovačkách mně čekala rodinka a zpestřovala mi běh komentářem a popisem toho, jak vysoké kopce na mně ještě čekají.
Ještě chybí fotící manžel a v autě spící Orouš (pes)
V cíli to bylo úžasné! Byla jsem sice ráda, že to mám za sebou, ale strašně šťastná! A taky špinavá jako prasátko- chro chro!
Několik bodů na závěr:
 1.V pondělí jsem ještě zjistila, že běhám s rupturou šlachy v rameni.Tak proto mně ta  ruka tak bolela:)
2. Jana má vždycky pravdu - přsně odhadla můj čas.
3. Jana má ještě větší pravdu - měla jsem ji čekat se šamponem.
4. Čekala jsem na ni u cíle a tak strašně si přála, aby to stihla, že když se objevila na začátku hřiště, tak jsem ji od samé radosti že ji vidím zmrzlou, mokrou ale živou, nestihla vyfotit. Za to jsem měla tu čest jí předat medajli a cenu z tomboly.



7 komentářů:

  1. No super komentáře, gratulace oběma, úplně jste mě navnadily! Že bych za rok zkusil místo Hrbu něco nového a delšího? :o)
    Akorát si ani v nejdivočejších snech nedovedu představit, že bych měl běžet 14 hodin vkuse - Jani, asi budu potřebovat elfský výcvik :o))
    Jiřík

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nemusíš běžet 14 hodin, když poběžíš s Honzou, jsi za 11 hodin c cíli :-)

      Smazat
    2. :) .. kdepak s Honzou.. bez s Danem a do 9 hodin jsi ve Stropnici!!!:)
      moc rad jsem vas poznal nazivo.. skoda, ze jsem byl v patek tak unavenej... ale ze jsme si to paradne uzili, co?:)
      12:)

      Smazat
  2. Jani a Tino, ještě jednou gratuluji. Jsem rád, že už pro mě nejste jen (01001110110110111001 :-)))))) Ta fotka s Danem je evšem excelentní! Ať vám to běhá a někde na závodech zase na viděnou :-)

    OdpovědětSmazat
  3. Velká gratulace oběma! Jste borky!!! Jani, a to jdeš s tímto v nohách teď v sobotu na Šumavu? Klobouk dolů!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. než nás Vláďa přihlašoval, varovala jsem ho, že budu týden po Silvě. Říkal: aspoň budeš rozběhaná

      Smazat
    2. No jo, Vláďa je drak :) Podle něj tě tam poznám :) poněvadž jsme se na pár závodech už viděli :) Tak přeju do soboty kvalitní regeneraci!

      Smazat