Rogaine - jiný rozměr ultra, aneb Když parťák zavolá 3

Tentokrát zavolal asi 24 hod před startem MČR v rogainingu. Že nemůže ohnout nohu v koleni a že nějaké 24hodinové běhání po horách je mimo jeho možnosti. Že ho to mrzí, že to chtěl letos se mnou vyhrát, ale bohužel :-( 

Má ale pro mě náhradníka, oddílového kolegu, který byl původně přihlášený do trojice a mohl by ho zastoupit. Tak jo, jdeme do toho, stejně bych už tak narychlo nikoho nesehnala a sama bych jít nemohla. Sbalit věci, nakoupit nějaké dobrůtky a jedu. Nemám to sice daleko, ale večer před přece patří k tomu. Setkání s přáteli, soupeři, pořadateli. 

Kde máš Vláďu? 

Ani nepřijede, jdu s Honzou.

Někteří se snažili narušit moji psychiku tvrzením, že Honza není dobrý mapař, to se ale nakonec ukázalo jako pomluva. Nebo mi ho možná záviděli. Nejenom, že mě neustále chválil, ale taky mi pořád nabízel nějaké jídlo (neznám člověka, který by jedl častěji :-)) a nabíral mi vodu.

Ještě před startem jsem dostala pamětní tričko, prý ať reprezentuju na vyhlášení vítězů. Cha, cha.

Trasu jsme si naplánovali velkoryse, vždycky to můžeme v závěru seškrtat. (Taky že jo)

Počasí taky vyšlo nádherné, výhledy překrásné, zážitky bezvadné, jenom toho medvěda jsme nepotkali. Jenom psy, krávy (ty vypadaly, že poběží s námi), ovce, cyklisty, borůvky, i nějaké houby.

Celkem jsme naběhali/nachodili asi 97 km

nastoupali asi 5000m

trasa část 1

trasa část 2
a celkový obrázek

asi 1:45 hod prokufřili

asi 1 hodinu strávili v hash house jídlem a převlíkáním

nasbírali 31 kontrol

a 1920 bodů

a slavně zvítězili v naší kategorii (o 30 bodů/jednu kontrolu :-))

(  foto od Máni  )