neděle 12. října 2014

302

302 kilometrů

Tak pěkný pátek dlouho nebyl. Nervózní celý den, jako sáňky v létě.

-100km – nervózně nasedám do auta a odjíždím směr Vsetín, přes Opavu.
-80km – v Opavě nastupují Jana s Jirkou, s dobrou náladou a trochou nervozity.
0km – odpočatí, po kontrole na startu s ''koníkem'' v kartě závodníka a fotkou, čekáme na ohlušující     
                     výstřel jakýchsi Valachů.
1km – po výstřelu jsem opět v šoku. Zase jako na startu nějaké městské desítky.
                     A to bylo řečí, že ''na pohodu''.
2km – kolem řeky, ve tmě. Asi deset kaluží s bahníčkem a osm jich je mých. Asi bych si z toho nic
                     nedělal, kdybych věděl, co vím teď.
3km – tolik policistů v jednom večeru jsem ještě nikdy neviděl. Hold jsem byl vždycky slušňák.
4km – konečně první zpomalení. První kopeček a už se šetřím.
5km – pohodička. Jen si říkám, že bych si chvíli zdříml. Dobíhám kamarády. Jejich tempo mi 
                      nevyhovuje, tak je opouštím. Bolí odrazové místo na levé noze. Měním styl běhu.
                      Už lituji, že jsem do toho šel.
7km – vždy jsem toužil zkusit šáhnout na elektrický ohradník. Nebyla odvaha, až tady. Bolí to.
8km – na zemi leží mobil. Vemu ho a běžím dál. Chce se mi spát, tak dlouho uvažuju, co s ním.
9km – dobíhám dvojici chlápků. Ze zadu na ně hulákám: hele, neztratil z Vás někdo mobil?
                      A jeden z nich: ukaž? Ty vole, to je můj mobil! Říká svému kamarádovi.
                      Běžel jsem dál, tak nevím, jestli řekli díky. Asi jo.
10km – 15km – dobíhám Jirku. Jeho tempo je vražedné. Stíhám mu.
16km – kufrujeme.
17km – chce se mi spát. Tak dlouhý běh už ne. Max 68km.
18km – těším se, až budu v cíli, dám si horkou koupel a pak opřu nohy o zeď,
                       a hodinu nevím o světě.
19km – zase kufrujeme. 2kiláky navíc. Zpátky na červenou přes hustníky. Paráda.
20km – a zase musíme předběhnout tu hromadu lidí, co už jsme jednou dali. No nevadí.
21km – Bolí lýtko. Levé. Hodně. Změna stylu nepomohla.
30km – zase kufr. Ta červená je zrádná.
33km – Kohůtka. Občerstvení. Někteří si mění i boty. NJN myslí si, že bahýnka je konec.
                        Polívka. Dobrá, ale následky si nesu sám.
40km – konečně bez čelovky. Čekám na sluníčko.
41km – horká sprcha bude perfektní.
43km – polívka jde expres ven.
46km – sbíháním sjezdovky začínám cítit i pravé lýtko.
47km – 58km – Jirka si hraje s tempem. Stále se předháníme s dvěma dvojicemi. Oni. My. Oni.
59km – zase kufr. Nevadí. Už naposledy.
60km – končím se závoděním. Žádný závod. Sluníčko nikde.
62km – Třeštík. A tady vidím Jirku v běžeckém naposledy. Využil mé nenažranosti a zmizel.
                         Polívka. Teď byla skvělá.
63km – 73km – trasa Valašského hrbu. Úplně stejné bahno, jak tehdy. A to ho bylo dost.
74km – Soláň. Skvělí lidé. Chceš čaj? Ještě? Ještě? Do toho. Užij si to.
75km – dobíhám dva borce. Ti jedou. Stíhám jim. Povídáme si.
76km – 85km – jsem za nimi v závěsu. Pomalu je nechávám popojít. Schválně.
86km – tak velký hlad. Abych se rozběhl, přetrpím bolest lýtek. Pak běžím i v tempíčku 5,30.
87km – ani 10km závod nepoběžím. Sluníčko už zapadlo?
88km – Vsácký Cáb. Polévka. Oplatky. Banán. Magnésium. Skvělý apetit.
89km – přidám se k borcovi z Opavy. Povídáme si.
93km – nekonečná žlutá značka, není nám jasné, zdali jdeme dobrým směrem.
94km – konečně pití. Nemáme žízeň, ale jdeme dobře.
95km – z ¨apetitu¨ se vyklubalo hezké místo v lesíku. Opavák utíká.
97km – došla baterka v hodinkách. S časem 15hodin2minuty55sekund.
98km – jsem ko..t, že jsem do toho šel. Už nikdy nic. Ani běhat už nebudu.
99km – zase dobíhám chlápka z Opavy. Soutěživý borec.
100km – utekl jsem mu. Makám jak cyp. Už slyším hluk.
101km – do prd..e. Kde to je. To už snad mám oběhnutý celý Vsetín.
102km – tady je to. Doběhl jsem. 15hodin38minut.
V cíli, pořadatel s mikrofónem, se mě zeptal na nejlepší věc závodu. Tak asi ten poslední kilometr.

Ve vestibulu zázemí závodu zjišťuji, že voda není teplá, ale ¨horká¨. A nejde ředit. Ještě hodinu mi byla taková zima, až jsem z toho usnul.
Po hodině spánku koukám na něčí nohy. Jana se vrátila! Hurá, pojedeme domů.
Samo, že až si vyzvedla výhru.  :-D









P.

4 komentáře:

  1. Uau!
    Velká gratulace!
    Já tu svou první stovku pořád ještě vyhlížím...
    ...a ty výhružky o neběhání, doufám, jsou zapomenuty!

    OdpovědětSmazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětSmazat
  3. Pěkný report, docela jsem se nasmál a hned jsem si vzpomněl, jak bylo mi na uvedených kilometrech.
    Ještě že běháš ty orienťáky a umíš s mapou, jinak bychom kufrovali daleko víc :o)
    V sobotu proberem na jakou další stovku se vydáme, ju? :o)
    Jiřík

    OdpovědětSmazat
  4. Taky jsem se zasmála. Je vidět, že člověk mudruje ať běží 40 nebo 100 skoro podobně :o)) Gratuluju k dokončení

    OdpovědětSmazat