pondělí 16. prosince 2013

Běžecký Bůh nám zase přál

Už třetí víkend po sobě je nádherně. Asi toho šéfa přes počasí vezmeme do běžeckého kroužku :-)

Když nám ten Holčovický víkend tak pěkně vyšel


naplánovali jsme si na příští neděli narozeninový běh se Zbyňkem. Kdo by taky odolal, když to jsou maratonské kulatiny. Sice to chvíli vypadalo, že nám Xaver zhatí plány, nakonec se ale uklidnil. Pojistili jsme se, ať Tomáš ten svůj první zdárně zvládne



a vyběhli



Pár centimetrová vrstva čerstvého sněhu nám do měkka vystlala cestičky




a schovala led  :-)



Bára zajistila perfektní občerstvovačky



My jsme prozkoumali nové trasy,



zjistili, kudy cesta nevede (taky by se vám nechtělo v zimě brodit), v závěru doladili trasu a když si Zbyněk s Tomem oběhli ještě panelák na sídlišti,




 na ten maraton to vyšlo

A protože jsme si udělali pěknou žízeň, není lepší místo na její uhašení než Hasičárna. Dlouhé běhy jsou bezva, protože jak říká Kove, za každou započatou hodinu si zasloužíš pivo.



Ultra zdar!

No a do třetice? Píše Jiřík:


Kdo by čekal v prosinci na Travném trávu? Asi nikdo, tedy kromě některých členů našeho běžeckého kroužku :o)  Okolní kopce vypadaly že tam snad ani sníh pořádně není, tak jsme podlehli této mylné představě. Jak moc jsme se zmýlili jsme pochopili až během závodu, kdy jsme se bořili po kolena a někdo dokonce až po pás, viď Zbyňku? :o)





Kopec to byl fakt masakrózní a ve stoupání snad nebyl nikdo, komu by nechyběly 1 plíce 
navíc :-)) 



Po zdolání hřebenu (kde jsem pro pobavení všech přítomných hodil parádního tygra) [asi sněžného, ne?] jsem si krásně maloval jak to z kopce napálím, ale kupy sněhu a jen pár nesměle vyšlapaných stop bylo proti. 




Ze seběhu se stalo spíše silové cvičení kombinované se skipingem a manévrováním v úzkém chodníčku. [kdo by se domníval, že ti pomalejší už měli krásně vyšlapanou stopu je naivní. Jen si to někdy zkuste, být ženská a zkusit se trefit do stop, které vyšlapali chlapi :-( ] 
Když už nakonec došel sníh, objevil se led a nevím už pořádně, co bylo horší. Závěrečný seběh sjezdovky byl už jen o tom nerozmáznout se dole na cestě a v klidu doklusat po asfaltu do cíle. Co dodat? Opět jsme si vyzkoušeli něco nového, zažili trochu adrenalinu, poučili se o nezbytné výbavě na takové akce a zase viděli běh z trochu jiného pohledu. Ale nad pivem jsme se pak všichni shodli, že to vlastně bylo moc fajn :o)



No a tak si sedíme u piva, ať nějak smysluplně strávíme čas do vyhlášení, protože tentokrát to byl Tom, který se pochlapil a doběhl si v kategorii pro druhé místo. Na pořadatelem avizovaný čas vyhlášení se přemístíme do centra a co myslíte? Začali dřív a my jsme to zmeškali. Takže si Tom svých pár minut slávy ani neužil.



ještě nějaké Zbyňkovy fotky
a taky z Travný treku

a taky od Báry Hrabyně a Travný trek













4 komentáře:

  1. No konečně se někdo pochlapil a napsal něco ze světa běhu!
    Díky a blahopřeji všem doběhnuvším, Tomovi pak zvlášť!
    Jak já Vám závidím...ale v dobrém!
    Držte se a lehký krok!
    Tina

    OdpovědětSmazat
  2. :)!!! Nadherny fotky, skvely vypraveni..
    Hned si znamenam vetu.. za kazdou zapocatou hodinu.. si zaslouzis pivo!!!!:)
    Diky, diky! 12:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrá motivace, že? Jenom si musím po některých ultra tu dávku rozdělit do více dnů :-)

      Smazat
    2. :) taky to tak planuju.. takovy velbloudi zpusob.. Ci "pivni banka" ..:)
      Hezky predvanocni cas! 12:)

      Smazat