Kdo by odolal. I když dvanáctka by taky nebyla špatná :-)
Jarní desítka je běžecká. A když každý říká, že je třeba si na jaře otestovat formu, tak bych to mohla taky zkusit. Zvlášť, když je to za bukem. Konečné rozhodnutí ale nechám až na nedělní ráno, sobotní procházka byla dost mrazivá.
Když se ráno v neděli probudím, slunko svítí ostošest a obloha je modrá bez jediného mráčku. V teple pod peřinou je rozhodnutí jednoduché. Začínám se oblékat do běžeckého, když přijde ten můj:
Jdeš na to?
Jo.
Je tam -10.
Do prdele. No přece teď neřeknu, že to balím, když už jsem napůl oblečená. A když už se všichni začali těšit, že jim při surfování na internetu nebude nikdo přecházet za zadkem. Ale -10? To je test na morál, ne na kondici. Třeba mi někdo přes noc ukradl běžecké boty. (všech sedm párů - ha, ha).
Třeba nenastartuju auto - taky nic. Třeba tam netrefím.
Do startu teplota trochu stoupla a na "vracecí" trase taky nemůže vítr foukat pořád jenom proti. Nakonec to byl docela pěkný zážitek, takové malé komorní vítání jara. Není špatné se po zimě potkat zase s živýma lidma. A tu desítku jsem si za odměnu samozřejmě taky dala. Ale doma v teple :-)