neděle 23. února 2014

Únor bílý?

Kdeže. Tam, kde by měl být sníh, se procházejí mloci.



Jiřík:
Jana naplánovala na 22.2. krásný oběh Moravice a přilehlého okolí a tomu prostě nešlo odolat. Nejprve jsem si myslel, že záměrem je udělat něco jako Partyzánský oběh Prahy, ale až na 51.kilometru se dozvídáme, že jde vlastně o Janin narozeninový běh :o) Takže dodatečně vše nejlepší Jani!
V pátek mi ještě volal Radim, jestli to neodložíme na neděli, že má v sobotu pršet. Nejde to, už jsou ohlášeni přespolní. Nakonec se správně rozhodl, že raději trochu zmokne s námi než aby běžel v neděli sám.
Od startu vyrážíme jen ve třech. Mám to nejblíž, tak samozřejmě dorážím poslední :o)  Jana s Radimem jsou už natěšení, ani mě nenechají zapnout GPS a už valíme. Lehce mrholí, trochu bahýnko, ale nakonec vyjde počasí opět naprosto báječně (po kolikáté už?). Radim je v těchto končinách nováčkem a tudíž pořád chválí jaké to tu máme pěkné.
Taky že máme a udělal dobře, že s námi běžel od začátku, kdy byla trasa nejhezčí. Dokonce jsme si udělali seběh hustníkem, když jsme netrefili odbočku ve Filipovicích. Přece se nebudeme vracet :-)
U cyklomostu už máme půlhodinový předstih oproti plánu, ale co z toho, když tam ten most není. Voda ho vzala. Jiřík to věděl, ale tak nějak nám to zapomněl říct:-). 




Tady se k nám má připojit Zbyněk, ale nevíme to na 100% a mobil nemá signál. Běžíme tedy k nejbližšímu dalšímu mostu Zbyňkovi naproti.



Po šťastném shledání nakonec přebíháme řeku a začíná "mapování". Jsem s 3 zkušenými orienťáky, tak si nedělám starosti, určitě najdou tu "správnou" cestu :o)  Po několika odbočkách ji nakonec opravdu nacházíme.
A rázem je z půlhodiny náskoku půlhodina zpoždění a 7 km navíc. Ale zase jsme viděli rozkvetlé bledule a našli novou studánku.


Jak jsme se dostali zpátky na trasu, začalo se to líbit už i Zbyňkovi. Pochvaloval si, že tam nejsou kopce. Varování před Včelím hradem nebral vážně, včely jsou přece v údolí. Kontrolní otázka: Kde bývá hrad?




Na Včelím hradu dáváme velkou sváču a nejlépe je v tomto směru určitě vybaven Radim - domácí buchta z müsli, chleba s vajíčkem natvrdo, termoska čaje - asi plánoval 2-denní trek :o)  My ostatní polkneme svoji müsli tyčinku a valíme dál. Na Mostkách se k nám neplánovaně přidává Martin, který si vyrazil velmi na lehko, což si bohužel ke konci vybralo svou daň.
Nastává další komplikovaný bod trasy - setkání s Tinou a Renčou. Po několika změnách místa a času setkání jsme se nakonec opravdu našli a setkání to bylo velmi příjemné. A to nejen kvůli občerstvovačce, ale i díky seznámení s Renčou (jak by řekl Tomáš - nová prdelka :o) ), která neváhala a po krátkém přemlouvání k nám vyrazila až z Brna -  Tina prostě ukecá každého.
Občerstvovačku připravenou Tinou a Ludvíkem by mohli závidět i na největších zahraničních akcích :o) Horký domácí vývar s masem a nudlemi, sladké i slané muffiny, čaj, voda, kofola - každý si mohl dopřát co hrdlo ráčilo.




Poté ale nastává další malý problém - rozběhnout se po tak vydatném občerstvení :o)  Před rozloučením s doprovodným vozidlem nám ještě Orinek ukáže, že v běhu s námi lehce udrží krok a řadí se rovnou na 1.místo (dokud si ho Ludvík neodchytil).




Teď je naše skupina nejpočetnější, což je dobře, protože zhruba tříkilometrová cesta od slepičárny (je to slepičárna, Tino, ne kravárna, Vašek tam loni kupoval kohouta) do Podvihova je pro samotného běžce nekonečná, ale když se vydělí sedmi, tak to jde.
Už trochu upravujeme plán, Radim říká, že jít po asi 53 km do kopce kolmo na vrstevnice není úplně nejlepší nápad, tak to trochu oběhneme po asfaltu údolím. Potom si to už Zbyněk s Radimem zamíří domů
a zbytek skupiny pokračuje směr Kravaře. Zapomněli jsme si hole, tak golf vynecháváme a běžíme stokrát proběhanou cestou domů. Protože holky mají ještě málo km, doprovázejí nás na dohled Opavy.

Renča:
Když jsme se ke skupince s Tinou připojily, měli už ostatní v nohách 47km a navíc tou kopcovitější částí. Trošku nefér, vím, ale když my s Tinou mohly až odpoledne. Snažila jsem se dusit v sobě to natěšení a nezrychlovat tempo. I tak se běželo hodně svižně a vůbec, co se týká tempa, na skupince ta únava nějak nebyla poznat. Jenom toho moc nenamluvili nebo jsem je možná jen nepustila ke slovu. Doufám, že jsem jim nelezla na nervy :D
Postupně skupinka řídla a do Opavy už jsme dobíhali jen čtyři. V tu dobu už měli Jana s Jiříkem něco hodně k 70 km. Dělaly jsme nemístné žertíky, jako že teď nás ještě doprovodí s Tinou domů, ale už na nich byla vidět únava. Konečně! Jinak bych si myslela, že to ani nejsou lidi :) Rozloučili jsme se tedy a vyrazily s Tinou na posledních 10 km domů. Ty jsme samozřejmě celé prokecaly, ale stejně už byla tma, takže bych okolí beztak nevnímala :) 


Chtěla bych tímto poděkovat Janě za organizaci a Tině za pozvání na tuto skvělou akci. Jsem ráda, že jsem se se všemi, o kterých jen čtu, měla možnost potkat. Za tu cestu z Brna, to určitě stálo :)
Tina:
Pro mně je všechno společné běhání odměnou. Moc jsem se těšila i na Renatu i na Vás a byla jsem překvapená, že nás běží tolik. Kilometry strašně rychle utíkaly a já měla svátek!
zase jsem poznala kousek jiného lesa a nové cesty. Jo, v těch Hošticích jsem nebloudila, jupí! A domů jsme to stihly 8 minut před koncem vycházek.A pak ta regenerace! Sauna a  papu, hamu mňam! Renča dovezla výbornou voňavou  Pálavu. Tak jsme ji koštovali až do dna.

Tentokrát mně mrzelo 2x víc, že jsem na nemocenské, protože bych si to s Vámi fakt chtěla zkusit celé.No, snad někdy příště.
Po rozloučení s Tinou a Renčou už jen doprovodím oslavence až před dveře bytu a doklusnu si to přes celé město domů, abych měl opět těch kilometrů nejvíc (75,3) :-) (to neplatí, jeho hodinky ukazujou víc než moje)

První asi relaxoval Zbyněk


Další ho následovali vzápětí



Ale všechna piva jsem si vybrat nestačila, některá si ukládám do pivní banky, budou se hodit :-)


Akce to byla naprosto parádní a chtěl bych všem poděkovat za příjemnou společnost, moc rád se s Vámi kdykoli proběhnu znovu.

Taky vám všem děkuji a zase někdy, třeba příští týden u Radima?

fotky od Zbyňka 


Mapa


5mi
5000m
©2014 MapQuest  -  Portions ©2014 "Map data © OpenStreetMap and contributors, ODbL" | Terms

čtvrtek 6. února 2014

Bylo nás pět

píše Tom

Tak to zase jednou stálo za to! Jak jsme si to na neděli naplánovali, tak to také vyšlo. Jana, Jirka a Tom vlakem do Kozmic, nahodit GPSky a šup na to! Počásko na únor ideální, trochu pod mrakem a bezvětří, lehce klušeme do Závady, pak podle mapy na jistojisté cyklostezce



 a najednou díra jak do pekla, pískový lom je asi trochu větší než býval že? 



Jirka že prý má na hodinkách kompas a protože by měl trénovat mapování, už zjišťuje, co na něm znamená „S“. Sever to není, ale jih je někde úplně jinde, mech na kmenech stromů je asi jistější, tož tu díru radši normálně oběhneme ne? 
Na druhé straně je fakt pokračování, tak chytáme na podrážky blátěné závaží a běžíme vstříc Tině a nové běhačce Dance. V Borové radostné shledání, teda fakt klobouk dolů, Tina práskla ročník a jednou bych taky chtěl v těch letech tak vypadat. S další šikovnou prdelkou v partě se běží zas o něco veseleji, už ani necítím včerejší oslavu J A tak už docela slušný oddíl míří přes Kobeřice na Svobodu a naší starou známou kotníkovou cestou necestou na Chlebičov a plni očekávání dobíháme do Kateřinek,



 kde už čeká nejlepší občerstvovač ve střední Evropě Ludvík s mufinama, čajem a kofčou. Na ostatních trénincích už pomalu odmítám bez této podpory vybíhat, zvyká se na to dobře a rychle.. 



Nakonec to dalo skoro přesně podle plánu něco kolem 33 km, někteří Jirkové si ještě oběhli několikrát sídliště a dojeli si maraton, budiž mu země lehká Tak snad zase někdy vyběhneme v plné palbě, nás běhat přece baví!



Mapa
5mi
5000m
©2014 MapQuest  -  Portions ©2014 "Map data © OpenStreetMap and contributors, ODbL" | Terms



1:23:202:05:002:46:403:28:204:10:0000:0006:0012:0018:0024:0030:00