neděle 25. listopadu 2012

Běžecký kroužek v ozdravovně

diagnóza : otrava smogem
doporučená léčba : oxygenoterapie
kdy : neděle 25.listopadu
kde : Visalaje
pojišťovna : plně hrazeno pacientem
heslo : co tě nezabije, to tě posílí
trasa : http://connect.garmin.com/activity/246605201







čtvrtek 22. listopadu 2012

Vánoční besídka běžeckého kroužku

se bude konat 15.12.2012 u příležitosti přechodu vrcholu Travný - TravnýTrek.
13 km zdolá v limitu 5 hodin i začátečník, pokročilí se samozřejmě (Tino), hlásí do kategorie strong . Přihlašujte se individuálně, vezměte i své známé, dopravu zkusíme zkoordinovat. Kdo bude mít napečeno, vezme i cukroví. Nejraději mám krémové, ale ani zázvorky nejsou špatné. Kdo nebude mít cukroví, může nahradit uzeným nebo klobáskou. V cíli si ozdobíme nějaký smrček a zazpíváme koledy. Kdo se nezúčastní bez velmi vážného důvodu, bude mít černý puntík a ten se s ním potáhne až do konce (roku?, světa ?, běžeckého kroužku?)

úterý 20. listopadu 2012

Zimní spánek

První varování přišlo po návratu z Gezna. Po dvou dnech ve slunečných Beskydech smogová deka (mimochodem, stejné to bylo i loni). A tak už ve středu jsem místo běhu upadla po návratu z práce do postele s bolením v krku, lehce zvýšenou teplotou a čajem s medem. Tělu se to líbilo, teplota ustoupila. Ovšem, jak dlouho se dokážete válet v posteli, místo toho, aby jste dělali něco smysluplného, jako je např. běh? Navíc, když jste přihlášeni na Liborovu zimní ligu. Takže jsem samozřejmě v sobotu do Chotěbuzi jela. Cestou to vypadalo všelijak, hlavně mlha, nakonec se to ale vybralo a proběhli jsme se v podzimním lese v krásném počasí (podle 17 let staré mapy :-)). Tentokrát to bylo i s kulturou, závodu předcházel výklad z historie, protože jsme startovali z hradiště v Archeoparku. No a že jsme si tak pěkně užili, bavili jsme se cestou zpátky s Honzou o možné účasti druhý den na Lysacupu. To byla zásadní chyba.
Moje tělo to vyhodnotilo jako osobní útok na sebe samé a začalo se bránit. K bolení v krku přidalo rýmu, zčervenalo mi levé oko a jeho okolí taky začalo bolet, nějaká záhadná bolest v levé dolní části břicha a jako pojistka ještě pravé chodidlo bolestivé při došlapu. Nic na co by se umíralo, nic, s čím by se nedalo běhat, ale pochopila jsem. Moje tělo není žádný blbec a tímto mi říká: odpočiň si. A protože mám svoje tělo ráda a chci si ho ještě nějakou dobu nechat, poslechnu a nejmíň měsíc budu jenom tak odpočívat, regenerovat a lehce poklusávat :-)

pondělí 5. listopadu 2012

Chodíte o Dušičkách na HROBy?

Když orienťák před dušičkovým víkendem řekne: Jedu na HROB, většinou to neznamená, že se chystá na hřbitově zapalovat svíčky. HROB = Horský orientační běh. Bývá na konci sezóny, běží se ve dvojicích podle turistické mapy a někdy bývá i v horách. Letos byl v Moravském krasu s centrem v Březině. Počasí zařídili pořadatelé luxusní, tratě se jim taky povedly. Trošku poddimenzované bylo zázemí v místní škole, taky občerstvení bylo malinko pod standardem, na tomto typu závodů bývá zvykem mít na občerstvovačkách teplý čaj. Ale my tam jezdíme kvůli jiným zážitkům než je jídlo nebo teplá voda ve sprše :-)
V sobotu se běželo na dvou mapách, napřed 9 kontrol ve volném pořadí, byly to ale v podstatě jenom dva postupy, rozdíl byl jenom ve směru, takže jsme se uprostřed potkávali se soupeři, kteří zvolili protisměrku. Po výměně map už pevné pořadí do cíle. Z 11. na 12. jsem vymyslela "geniální" obíhačku, kterou bohužel Tomáš nevetoval, tak jsme si trasu poněkud prodloužili. Ale zase jsme alespoň dali ostatním šanci :-) Po čtyřech hodinách jsme razili cíl. Ve výsledkové listině jsme byli přesně v polovině naší kategorie, což považuju za výsledek uspokojivý, taky jsme se za to večer odměnili dobrým jídlem a pitím.
Domluvili jsme se že vstaneme v 6.45, Tomáš si natáhl budík. Všichni jsme spokojeně spali, všechny nás probudil zvuk mobilu. Tomáš vstal, šel na záchod, oblékl se vyčistil si zuby ... než mu začalo být divné, že se ostatní nehýbou. Bylo 4.45 a ten zvuk nebyl budík, ale sms. Tak si šel ještě na dvě hoďky lehnout :-)
Nedělní trať byla taky povedená, bylo třeba dobře prokličkovat mezi chráněnými (zakázanými) územími, což se nám vcelku dařilo, jenom jednou jsme si trošku zaběhli. Dobré bylo setkání s nerudným pejskařem: Pořád tady někdo běhá po lese sem a tam, nedá se tady ani venčit pes. Nedodržujete zákony, vraťte se na trasu! Možná bylo dobře, že jsem mu neřekla, že běžíme přímo na kontrolu, mohlo by se stát, že by ji tam ostatní za námi už nenašli. Neměl by být v lese pes na vodítku?
Šesté místo v kategorii jsme udrželi, jsem spokojená a hurá příští týden na GEZnO.