čtvrtek 27. prosince 2012

Že prý smrdíme

Každoročně na Štědrý den vyjedou opavští běžci autobusem do Melče, spočítají se na slavnostním nástupu (letos 23) a rozběhnou se do Opavy. Na první občerstvovačku pod Filipovicema vždycky Dáša napeče buchty a Milan vezme něco páleného. Nesmí se to ale přehánět, protože poté, co seběhneme k Moravici a k Vajzoňáku, vede trasa kolem náhonu a tam je třeba mít rovnováhu pod kontrolou. Cestou se někdo přidá, někdo odpojí, někteří čekají na občerstvovačce č.2, Na Staré poště. Štamgast druhému:
No to je smrad. Ještě že si ty propocené věci nedali na topení, to by bylo ještě horší.
Máš pravdu, hrozný smrad. To asi Karel ani nepřijde.
Neboj, oni za chvilku vypadnou, to je každý rok stejné.
(Zapálenou cigaretu měli oba)
No vždyť už jdeme.
10.45 od kolejí v Brance. Od těch dob, co indiáni vytrhali koleje, to sice málokdy stihneme na čas, ale nakonec se nám podařilo zase odpočítat. Kupodivu je nás zase 23, přestože se pár lidí se vyměnilo. Velitel si bere reflexní vestu, tento úsek vede po cestě. Rok od roku jezdí na Štědrý den víc aut. A platí to stejné jako u psů. Čím větší, tím hodnější. Kamiony nás objížděly největším obloukem.
Tradiční pietní zastávka, svíčka, minuta ticha. Poslední úsek do kopce, míjíme značku Opava a závěrečné třesení rukama na parkovišti. Někteří běží domů sami, jiné si pro jistotu vyzvedly manželky. Doma už čeká nazdobený stromeček a když zazpíváme koledy, možná tam bude i nějaký dárek.

neděle 16. prosince 2012

O kousek delší

Nemoci, předvánoční přípravy a rodinné povinnosti způsobily, že jsme se nakonec na TravnýTrek vypravily jenom dvě. Už cesta z parkoviště naznačovala, že to dnes nebude úplně jednoduché. Voda na vrstvě starého sněhu - malinko to klouzalo. Ve frontě na registraci jsme vyhlížely známé tváře, ale asi všichni pekli cukroví nebo byli na Lysacupu. Nakonec jsme našly alespoň Zbyňka s Bárou, takže budou i ilustrační fotky.
Start se pořadatelům malinko opozdil a když konečně došlo na předstartovní slovo, slyšíme : Na hřebeni panují špatné podmínky, fouká silný vítr, museli jsme z bezpečnostních důvodů změnit trasu a bude nakonec o kousek delší. Hlásili jsme se na 12,8 km, kolik tak může být "o kousek delší"?
A už je tu start. Opatrně, nenechat se propíchnout hůlkou a hurá na kopec. Rozšlapaná břečka se mění v bílý sníh, jsme přece na festivalu sněhu. Startovní pole se už trochu roztrhalo, chrti jsou daleko vpředu, turisti to berou rozvážně. Sněhu přibývá, běžíme po vyšlapaném chodníčku. První občerstvovačka 3,4 km. Ionťák, sušenka a pokračujeme stopou vyjetou hasičským autem. Asi od 7.km si můžeme trošku odpočinout, cesta klesá k občerstvovačce č. 2 na devátém kilometru. Na řadě je nejprudší stoupání. Ale co, i chůze je důstojný způsob pohybu. Sněhu je stále víc, nahoře místy až po zadek. A stopy šlapali samozřejmě dlouhonozí chrti, takže pohyb nás menších by se dal chvilkama nazvat překulováním z díry do díry. Nahoře fouká a taky trochu prší. Třetí a poslední občerstvovačka je obsazena hasiči a je cítit na dálku, protože tam mají rozdělaný oheň. Hasiči můžou, určitě ho potom uhasí. Jsme na 11 km. To jsem tedy zvědavá, kolik to nakonec bude. Posílají nás dolů po cestě zpět k 2. kontrole. Počasí nám chce ukázat, co všechno umí, déšť přešel ve sněžení, chvílema je mlha. Cesta dolů je opět projetá autem. Zkoušeli jste někdy běžet vyjetou kolejí a nedělat všemi trenéry zatracované obloučky? Zpět u druhé kontroly už hodinky ukazují 16,5. Ještě nás čeká sjezdovka, naštěstí dolů :-) , kousek kalužema v Morávce a je tu cíl. Víte, co to znamená "o kousek delší"? Nakonec se hodinky zastavily na 18,6 km.


P.S.
Dá se běh před Vánoci považovat za předvánoční shon?

úterý 11. prosince 2012

KONEČNĚ!

pocukrovali stezky i u nás na východě. Je to pěkně měkoučké, trošku to křupe a i večer je luxusně vidět. Kdo by se nešel proběhnout po prvním sněhu. Doufám, že nám to nějakou dobu vydrží, ať stihnu vyprat všechny boty :-)

neděle 9. prosince 2012

Volnost pohybu

 A zařídil nám ji mráz. 












 
Stačí dvě noci s teplotami pod -10 a pole včetně oraništ jsou naše.












Nějaká svačinka se taky cestou najde



a když zasvítí slunko



rozkvetou i kočičky




neděle 25. listopadu 2012

Běžecký kroužek v ozdravovně

diagnóza : otrava smogem
doporučená léčba : oxygenoterapie
kdy : neděle 25.listopadu
kde : Visalaje
pojišťovna : plně hrazeno pacientem
heslo : co tě nezabije, to tě posílí
trasa : http://connect.garmin.com/activity/246605201







čtvrtek 22. listopadu 2012

Vánoční besídka běžeckého kroužku

se bude konat 15.12.2012 u příležitosti přechodu vrcholu Travný - TravnýTrek.
13 km zdolá v limitu 5 hodin i začátečník, pokročilí se samozřejmě (Tino), hlásí do kategorie strong . Přihlašujte se individuálně, vezměte i své známé, dopravu zkusíme zkoordinovat. Kdo bude mít napečeno, vezme i cukroví. Nejraději mám krémové, ale ani zázvorky nejsou špatné. Kdo nebude mít cukroví, může nahradit uzeným nebo klobáskou. V cíli si ozdobíme nějaký smrček a zazpíváme koledy. Kdo se nezúčastní bez velmi vážného důvodu, bude mít černý puntík a ten se s ním potáhne až do konce (roku?, světa ?, běžeckého kroužku?)

úterý 20. listopadu 2012

Zimní spánek

První varování přišlo po návratu z Gezna. Po dvou dnech ve slunečných Beskydech smogová deka (mimochodem, stejné to bylo i loni). A tak už ve středu jsem místo běhu upadla po návratu z práce do postele s bolením v krku, lehce zvýšenou teplotou a čajem s medem. Tělu se to líbilo, teplota ustoupila. Ovšem, jak dlouho se dokážete válet v posteli, místo toho, aby jste dělali něco smysluplného, jako je např. běh? Navíc, když jste přihlášeni na Liborovu zimní ligu. Takže jsem samozřejmě v sobotu do Chotěbuzi jela. Cestou to vypadalo všelijak, hlavně mlha, nakonec se to ale vybralo a proběhli jsme se v podzimním lese v krásném počasí (podle 17 let staré mapy :-)). Tentokrát to bylo i s kulturou, závodu předcházel výklad z historie, protože jsme startovali z hradiště v Archeoparku. No a že jsme si tak pěkně užili, bavili jsme se cestou zpátky s Honzou o možné účasti druhý den na Lysacupu. To byla zásadní chyba.
Moje tělo to vyhodnotilo jako osobní útok na sebe samé a začalo se bránit. K bolení v krku přidalo rýmu, zčervenalo mi levé oko a jeho okolí taky začalo bolet, nějaká záhadná bolest v levé dolní části břicha a jako pojistka ještě pravé chodidlo bolestivé při došlapu. Nic na co by se umíralo, nic, s čím by se nedalo běhat, ale pochopila jsem. Moje tělo není žádný blbec a tímto mi říká: odpočiň si. A protože mám svoje tělo ráda a chci si ho ještě nějakou dobu nechat, poslechnu a nejmíň měsíc budu jenom tak odpočívat, regenerovat a lehce poklusávat :-)

pondělí 5. listopadu 2012

Chodíte o Dušičkách na HROBy?

Když orienťák před dušičkovým víkendem řekne: Jedu na HROB, většinou to neznamená, že se chystá na hřbitově zapalovat svíčky. HROB = Horský orientační běh. Bývá na konci sezóny, běží se ve dvojicích podle turistické mapy a někdy bývá i v horách. Letos byl v Moravském krasu s centrem v Březině. Počasí zařídili pořadatelé luxusní, tratě se jim taky povedly. Trošku poddimenzované bylo zázemí v místní škole, taky občerstvení bylo malinko pod standardem, na tomto typu závodů bývá zvykem mít na občerstvovačkách teplý čaj. Ale my tam jezdíme kvůli jiným zážitkům než je jídlo nebo teplá voda ve sprše :-)
V sobotu se běželo na dvou mapách, napřed 9 kontrol ve volném pořadí, byly to ale v podstatě jenom dva postupy, rozdíl byl jenom ve směru, takže jsme se uprostřed potkávali se soupeři, kteří zvolili protisměrku. Po výměně map už pevné pořadí do cíle. Z 11. na 12. jsem vymyslela "geniální" obíhačku, kterou bohužel Tomáš nevetoval, tak jsme si trasu poněkud prodloužili. Ale zase jsme alespoň dali ostatním šanci :-) Po čtyřech hodinách jsme razili cíl. Ve výsledkové listině jsme byli přesně v polovině naší kategorie, což považuju za výsledek uspokojivý, taky jsme se za to večer odměnili dobrým jídlem a pitím.
Domluvili jsme se že vstaneme v 6.45, Tomáš si natáhl budík. Všichni jsme spokojeně spali, všechny nás probudil zvuk mobilu. Tomáš vstal, šel na záchod, oblékl se vyčistil si zuby ... než mu začalo být divné, že se ostatní nehýbou. Bylo 4.45 a ten zvuk nebyl budík, ale sms. Tak si šel ještě na dvě hoďky lehnout :-)
Nedělní trať byla taky povedená, bylo třeba dobře prokličkovat mezi chráněnými (zakázanými) územími, což se nám vcelku dařilo, jenom jednou jsme si trošku zaběhli. Dobré bylo setkání s nerudným pejskařem: Pořád tady někdo běhá po lese sem a tam, nedá se tady ani venčit pes. Nedodržujete zákony, vraťte se na trasu! Možná bylo dobře, že jsem mu neřekla, že běžíme přímo na kontrolu, mohlo by se stát, že by ji tam ostatní za námi už nenašli. Neměl by být v lese pes na vodítku?
Šesté místo v kategorii jsme udrželi, jsem spokojená a hurá příští týden na GEZnO.

sobota 27. října 2012

Vokolo Príglu

Je to děsně troufalé, psát po Janiných článcích, ale shrnu to rychle.
Okolo Brněnské přehrady jsem běžela po druhé a zase to bylo moc pěkné. Počasí ještě hezčí a o rok více zkušeností se projevilo zlepšením času o 4 minuty. Tak za takových 10 let stejným tempem zlepšování předběhnu i Keňany.
Po trase a v cíli měly být mé děti, jejich protějšky a přátelé.
Nenašla jsem je ani po trase, ani v cíli. prošla jsem se 2x občerstvením a šla je zase hledat. Odněkud se ozývalo:"Mamka si určitě něco zlomila, nebo někomu dává první pomoc!"
Baf! Nezlomila, jen jsem doběhla o trošku dřív, než jste předpokládali! A já si tak dávala záležet na finiši!
Co se dá dělat: Tak zase v příštím roce!

pátek 26. října 2012

Přidáte se?

Tak jsem chtěla začít "dělat něco, co je skutečně užitečné a obohacuje celou společnost, byť jen marginálně", ale protože jsem na nic nepřišla, tak asi budu zase jenom běhat. Asi každý, kdo běhá (nebo pobíhá) pravidelně, natočí nejvíc kilometrů kolem svého bydliště. V mém případě je to na mapě Shocart č.66 a na mapu č.67 to mám jen malý kousek. Tak jsem se rozhodla, že za každý km naběhaný na těchto mapách v období od 29.10.2012 do 27.10.2013 pošlu na známý účet SKV 1 Kč. A abych neběhala pořád jenom doma, přidám ještě mapu č. 69. A abych nezačínala od nuly, tak můj základní vklad je 202,- (66+67+69). Kdyby vám připadalo nezvyklé časové období, tak vězte, že to je orienťácký rok :-)


A na jaké mapě běháte vy?

úterý 16. října 2012

Tak jak se ti to líbilo ?

ptá se mě Vláďa v neděli ráno.
Ještě nevím, musím si to rozmyslet.

Základnu ve Smilovicích jsme našli včas, tričko původně Tomášovo L jsem nakonec vyměnila za menší, vyfasovali jsme do-rtěnku a gulášenku (guláš si můžete dát před startem nebo po doběhu, říkala slečna na registraci). Zrovna jsme snědli svačinu z domu, guláš v cíli se bude hodit.  Do startu ještě zbývá dost času, přineseme si věci.
První start? ptá se kolega od vedle. Být vámi, raději bych si ty věci posunul kousek dál. Při bitvě o obálky vám je rozšlapou. Kde to jsem? Bitva o obálky, kde je jenom průkazka? Copak u takových akcí rozhodují vteřiny? Říkám Honzovi, já tam nejdu, loktění není moje nejlepší disciplína, je to na tobě. Potom mi říkal: byl jsem tam, měl jsem obálku v ruce, potom mě dav narazil na pódium.
WC pro ženy je jedno jediné v celém sportovním areálu, ale zato v umyvadle teče teplá voda. Kdo si nenamíchal ionťák doma, může si udělat čaj, protože studená není.
Ještě chvilka do startu zbývá, pořadatelé pronášejí proslovy, modlí se za nás. Najednou zbystřím, slyším guláš je jen pro prvních 300 účastníků, další nemají nárok. No fajn, asi budu bez guláše, startuje asi 300 dvojic, někteří si dali guláš raději před startem... Později se dovím, že guláš byl stejně jenom do 14:00 v sobotu :-)
Už probíhá startovní odpočet a pořadatelé zveřejňují 1. vrchol. Je jím Konečná (885). Už je mi jasné, proč pro zařazení do slosování o ceny stačí zdolat 1. vrchol a vrátit se na základnu. Na první pohled vidíme dvě varianty postupu: nahoru na hřeben a buď doleva po hřebenu obíhačka, nebo dolů na asfalt k přehradě. (Někteří volili ještě postup přes Travný anebo asfaltovou obíhačku přes Krásnou). My jsme se vydali směr Řeka, po sjezdovce nahoru na Příslop a před Velkým Lipovým po hřebeni dolů na asfalt, potom po zelené na Bílý Kříž a tam už jsme se zase setkali s proudem, který šel po hřebeni. Tma, déšť a mlha, vidět je jenom pohybující se reflexní prvky na oblečení, místo obličeje světlo čelovky.

Ahoj chlapi, jak to jde?
Jak chlapi?
Ježíš, já se omlouvám, v té tmě jsem to nepoznal.
Nic se nestalo, stejně startuju pod pseudonymem Tomáš.

Konečně závěrečné stoupání na Konečnou, proti nám už jdou lidi na 2. K dosažení 1. kontroly jsme potřebovali 5 a tři čtvrtě hodiny, Honzovy hodinky ukazovaly asi 32 km.
Další vrchol: Kozlena. Tady už žádná volba postupu není, jediný problém bude, neztratit v mlze modrou značku. Cestou na další vrchol (Kozubová) už to začíná být veselejší, svítá a přestává pršet. Výhledy pořád nic moc, časem se ale mlha roztrhá, později bude i svítit slunko. Hlavně se nenechat znervóznit tím, že modrá značka, po které jdeme, není v mapě. Najednou se za námi ozve:

Hele, legendární manželé H. a my je předcházíme.
Tak to ses, hošku, šeredně spletl, ti jsou nejmíň hoďku před námi a běží. 

Za chvilku je potkáváme na vracečce z Kozubové a opravdu běží :-)
Chata pod Kozubovou je taková Hospoda na mýtince, na takové návaly tam nejsou zvyklí. Doplnit tekutiny do sebe a do báglu se nám ale podařilo, pojedli jsme z vlastních zásob a hurá na Muřinkový vrch. Je krásně podzimně barevně, svítí slunko, potkáváme i nějaké houbaře, košíky mají ale prázdné. Nevím, proč si nenasbírají alespoň pár muchomůrek na čaj. 
Cestou tipujeme, co bude 5. vrchol. Honza říká Smrk, já říkám, že když to bude Javorník, tak tam nejdu. Je to Lysá. Honzovi už docházejí síly, má i trochu nabouranou psychiku. Cestou nahoru zapomněl, že kontrolní bod není na vrcholu, ale v hospodě, tak se trochu hledáme. Jsme tam ještě za světla, do cíle ale ještě daleko, rozhodneme se doplnit energii. Nabídka je pestrá: hovězí guláš s cibulí, špagety s kečupem, bramborový guláš, zelňačka. Rozhoduju se pro bramborový guláš, Honza si objednává hovězí.

Hovězí guláš už není.
Tak špagety s kečupem.
Ty jsou, ale kuchař zrovna odešel.
Tak taky ten bramborový guláš.

Cestu do cíle jsme zvolili na jistotu, dolů do Krásné a po asfaltu přes Pražmo. 

Tady to znám, tudy jezdím autem, to bude jistota.

Nikdy nevěřte někomu, kdo říká, tady to znám. Zvláště ne, když je to v noci, když je unavený po několika desítkách km, nevyspaný a má puchýře na obou nohách. Kdybychom se podívali pořádně do mapy, mohli jsme si nějaké km ušetřit :-)
Na základnu jsme dorazili 20 minut po půlnoci. Ve sprše tekla pořád teplá voda a spacák už na mě čekal.

A jestli se mi to líbilo? Ještě pořád nevím. Bylo to na dlouho, Honza napřed nechtěl běžet, aby mu ke konci nedošly síly a potom nechtěl běžet, protože mu došly síly, takže to bylo hodně na morál. V noci byla dost zima, s tím jsme ale počítali. Když by se mě někdo zeptal teď, jestli půjdu příští rok, tak asi řeknu ne. Ale znáte to, nikdy neříkej nikdy :-)


pátek 12. října 2012

Jak je důležité číst spřátelené blogy

Tak jsem zase po dlouhé době vyrazila na orienťák. Oblečení, boty, buzola, čip a malá svačinka na cestu. Před závodem si ještě něco koupím, pořadatel slibuje stánky s občerstvením. Na místě jsme celkem brzo, tak to jdu obhlídnout. Stánky s oblečením, botama, buzolama a čipama asi čtyři, s občerstvením jeden. A ta nabídka! Klobása nebo cigáro s chlebem, pivo, cibuli na guláš už krájejí, na kávu se čeká 20 minut, protože vodu ohřívají na grilu vedle klobás. Ani tatranka, ani čokoládka. No nic,

DŮVĚŘUJ SVÉMU SÁDLU!

Druhý den už poučeni nabídku trochu rozšířili a v počasí, které panovalo nebyla ani velká řada na pivo:-))

čtvrtek 4. října 2012

Svatováclavský běh v Blažovicích u Brna

Prý se mu říká Moravské Běchovice.
A je moc pěkný, i když 3 kolečka přes vesnici a pole nejsou zrovna atraktivní prostředí, ale ta atmosféra se nedá zapomenout. Fandil mi i Orouš (náš pidi pes) a taky spousta tetek po dědině.
Famózní bylo hlavně občerstvení (guláš, pivo, burčák, prasátko na chlebu) - to vše za 80 kč startovného.
Prostě jsem si ten víkend u Hanči a Michala dost užila.
A s výsledkem jsem byla taky spokojená - něco přes 11 km za 57:15.

A za kolik máte kilák vy?

Dneska dorazily moje krásné nové Asicsy.


Už bylo načase, ty loňské už mají svoje nejlepší kilometry za sebou.


Sloužily věrně, kdyby existoval nějaký Asics dům pokojného stáří, poslala bych je tam. Osahaly si Novohradské Hory, Mosteckou měsíční krajinu, Beskydy i Jeseníky. Napadlo mě, že by nebylo špatné vědět, kolik to bylo vlastně společných km. Kolik jsem naběhala já, to vím, ale těžko si vzpomenu, které byly v jakých botách. Ale protože letos v zimě nebylo moc sněhu, odhadla jsem to na nějakých 1750. To znamená při ceně 2230 Kč asi 1,30 na kilometr. Ale u těch nových krásných to zkusím vysledovat přesně. Zatím to vychází 342 Kč/km :-)


středa 3. října 2012

Když parťák zavolá

Tak jsem si po B7 říkala, že by to mohla být poslední dlouhá, že bych si teď dala něco kratšího. Přihlásila jsem se na sprintík do Olomouce, místo Pražského maratonu jsem si naplánovala Kobeřický půlmaraton, nějaký ten oblasťák, Hrob a Gezno a potom už zimní spánek. Situace se ale změnila, když mi včera přišla sms s textem : nechceš jít se mnou 5BV, odřekl mi parťák. Možná jsem si to přivolala, když jsem vytáhla rodinu v sobotu na Smrk :-)



Následovalo několik telefonátů kvůli delegování povinností (ve stejném termínu pořádáme oblasťák ) a jdu studovat mapy KČT č. 96 a 97 :-)

středa 26. září 2012

OPAVSKÉ KUFROVÁNÍ


Jestli nevíš co to je …
… a přesto Tě to neuráží, tak si přijď zakufrovat !!*
Můžete si vyzkoušet orientaci v přírodě s mapou,
což je dovednost, která se Vám bude v životě hodit !! (i v době GPS)
orientační běh – sport, ve kterém má Opava dva mistry Evropy

pořádá :    Přátelé orientačního běhu Opava
datum :    čtvrtek 18.10.2012
      (v případě nepříznivého počasí bude akce přesunuta na 25.10.)
čas :    od 14.00 hod do cca. 19.00 hod
      čas startu dle libosti v tomto intervalu)
místo :    Městské sady – Jaselská 31 - u prodejny Sportovní kurzy
mapa :    Sady 2012, měřítko 1: 4.000
terén :    rovinatý, hustá síť cest, parkový charakter
tratě :    budou připraveny tratě rozdílné obtížnosti (délkové i orientační) a také
      trať pro inline bruslaře
info :    www.obopava.cz
kontakt :   ludek.valik@atelier38.cz

co je to OB ? www.orientacnisporty.cz/cz/co-jsou-orientacni-sporty/




*Vysvětlivky : Kufrování je v orienťáckém slangu – bloudění !

neděle 23. září 2012

Bosý běh

Takže jsme se sešli v pátek na ne moc pravidelný běh, ale hlavně že jsme se sešli.
Jarka, Radim a já jsme měli od Jany za úkol vymyslet den pro naše společné běhání. Nepovedlo se.
Zato jsme si užili běhu po krásné měkké travičce bosýma nohama.

A taky jsme nasbírali večeři. Čímž zdravím Karolínu a Klub letmých houbařů v Praze!


Tina

Po stopách Emila Zátopka

O tom, že prožiju tak fantastický zážitek se mi ani nezdálo.
Už vloni mi kamarád, který dělá na Běhu rodným krajem Emila Zátopka sběrače mrtvol, nabídl, abych si ho zaběhla.
To jsem ale byla ještě běžecké miminko a na vzdálenost 22,3 km s pěkným převýšením  jsem se ještě necítila.
Letos, podpořena holkama z Pimu jsem se tedy v sobotu 15.9. splu s Ludvíkem vydala do Kopřivnice. Čekala jsem, že dorazí i přihlášená Katka, ale asi jí do toho něco vlezlo.
Startovala paní Dana Zátopková a když šla k bráně, tak mně chytla za rameno a řekla:" Nezapomeň dýchať, děvčico!"
Tak jsem dýchala, funěla a do toho šíleného kopce na Jičínku jsem málem vypustila duši. V půlce kopce jsem doběhla pohledného chlapa v zeleném dresu. Protože jsem komunikativní, tak jsem až na vrchol komunikovala. Když se kopec začal překlápět, tak se chlap konečně odvážil promluvit:"Parles vouz Francois?"....tak nic. Tak ahoj!
A pelášila jsem posledních 6 km z kopce dolů do Skanzenu v Rožnově.
Tam mně zase vítala paní Dana. Tak jsem si hned řekla o podpis a chvilku jsme poklábosily.Je to úžasná a velmi skromná dáma.

Vyhlašování vítězů proběhlo také za její účasti na pódiu s cimbálovou muzikou.

Já se sice na bednu nevešla, ale čas 2:06:33 mi udělal radost(ten kopec byl fakt dlouhý a vysoký).
Závod byl perfektně zorganizovaný, fantastičtí pořadatelé na občerstvovačkách a skvělí fanoušci podél celé trati (babiny s motykami, cimbálka, děcka s maminama,cyklisti i kolemjdoucí...)
Prostě bezva zážitek a příště pojedeme všecky tři!
Tina

Zatím to vypadá na 5

z domácího úkolu. Žádné emaily s návrhy opavského běhacího dne? Doufám, že jste v mé nepřítomnosti nezvlčili a máte naběháno alespoň tolik, co já :-))


V pondělí kolem půlnoci bychom měli být doma, takže v úterý můžeme jít (běžet) na to.

středa 12. září 2012

Večerní běh Prahou

Na začátku byl slib.
Slib mojí kamarádky a kolegyně Vlaďky, že když se Ondra uzdraví a nastoupí v září do práce, tak ona uběhne 10 km. Dosavadní zkušenosti s vytrvalostním během žádné, ale odhodlání obrovské!
Tak jsme si vybraly závod, který byl termínem dost daleko od data našeho rozhodnutí a počtem účastníků tak velký, abychom se tam tak trochu ztratily.
8.9. Matoni Grand Prix  v Praze.
Pár dnů po našem společném treninku jsem si zlomila nohu, tak to Vlaďka vzala sama do svých rukou. Běhala po cyklostezce na Palhanec a pomalu prodlužovala trasu.
Přišel den D a my vyrazily spolu s doprovodným týmem Honzy a  Honzy do hlavního města. Po vyzvednutí startovního balíčku jsme se odměnily už dopředu nějakými těmi sportovními hadříky

 a zamířily doplnit energii do Jámy. Nebo Kyvadla?Špenátové lazaně byly skvělé!
Trošku vytrávit další procházkou, kafem s kulturním zážitkem (klavírní koncert)  U Černé Madony

 a pak už focení s PIMkami a čekání na start.
 
Už je to tady! Děsná strkanice(Vlaďka má bezva modřinu) a tma. Pouliční osvětlení mně přes brýle oslňuje a nejsem si tak úplně jistá s došlapem na různě vysoké dlažební kostky.

Běžíme a užíváme si to. Jen ty poslední dva kilometry se mi zdály být nekonečné. Orloj jsem viděla pořád, ale cíl ne a ne! Kličkování těmi úzkými uličkami bylo nekonečné.
Konečně! 52:33 a 3. místo v kategorii mně opravdu potěšilo!
Vlaďka doběhla v osobním rekordu a celá škola z toho má radost!

Medaili předala Ondrovi za statečnost a za to, že se uzdravil a oženil a že je v práci.
Cesta zpátky byla docela pohodlná - leželi jsme na dvou sedadlech a stihli se trochu prospat.
O půl desáté ráno už jsem cupitala v lodičkách a šatech ke kostelu na Diamantovou svatbu mých tchánů.
...a teď několik vzkazů:
1. Vlaďko, jsi skvělá!
2. Jano, díky za trénování!
3. Jarko a Radime, díky za společnost při společných bězích!
4. Kluci z Total sportu, díky za skvělé botky!
5. Díky všem, co jste nám drželi palce!
Tina


Beskydská K2

Když jsme loni s Magdou běžely/šly Beskydskou 7, říkaly jsme si, že jednou stačilo. Ale znáte to. Otrne vám, červíček začne hlodat a tak jsme byly 1.1.2012 přihlášené znovu s tím, že to zkusíme trochu rychleji. Pořadatelé se od loňska poučili a obrátili trasu závodu. Přece jenom je jednodušší odvézt 3000 lidí najednou (zvláštním vlakem do Třince) než je postupně svážet z vrcholu Javorového mikrobusy. Trasa se tím sice trochu prodloužila ( 95km, převýšení 5430m) ale to nám nevadilo. Prezentace ve Frenštátě probíhala taky svižněji než loni, kdy jsme museli vystát frontu na průkazku, potom další na čip a ještě jednu na tričko. Letos už bylo všechno v jedné tašce :-)) Najíst, namazat, oblíct, olepit, obout, naplnit camelbak (modifikovaná temná síla se docela osvědčila) a hurá na nádraží. Dva vlaky jely různými cestami do Českého Těšína, kde se spojily a dorazily s námi do Třince. Přesun za doprovodu policie na náměstí, tam nějaké proslovy, instrukce od hlavního organizátora, ze kterých jsme bohužel z našeho místa nerozuměli ani slovo a už jen čekání na START.
Z Třince nás vyvádí Tatra s Karlem Lopraisem za volantem, někde cestou jsme překračujeme startovací koberec a konec srandy, po sjezdovce na Velký Javorový. Tady se naše cesty s kategorií hobby na chvíli dělí oni jdou na Ropici po hřebenu, my jsme musíme dolů do Řeky. A nastává první problém. Cesta je značená velmi špatně, zvolit na noc černobílé "mlíko", někdy dlouhé jen 20cm mi nepřipadá moc šťastné, navíc s ním pořadatelé dost šetřili. Nejsme ale jediné, kdo ztratil cestu, po krátkém váhání se rozhodujeme vzít to přímo lesem, nějak to trefíme. Nakonec se zase připojujeme na značenou trasu. A je před námi druhý kopec v pořadí, Ropice. Na hřebeni se připojujeme do průvodu hobíků, nějakou dobu teď bude moje nejčastější slovo "zleva". Z Ropice zase dolů do údolí, do Morávky a na nekonečný (O)Travný. Počasí je ideální, zamračeno, trošku poprchává, když se ale trošku otevře "výhled" (pořád je ještě noc) je vidět na kopci před námi a za námi průvod bludiček jako šňůra korálků. Pořád jdeme v davu, snažíme se předbíhat.  Z Travného dolů do Krásné a na nejvyšší horu trasy, není to ale nejdelší stoupání, to při letošním otočení trasy bude až na Smrk. Cestou na Lysou už začíná svítat, pod vrcholem už zhasínáme čelovky. Nahoře dost fouká, tak se nezdržujeme a spěcháme do Ostravice na občerstvovačku s polívkou. Když přibíháme, zrovna odbíhají Vláďa s Honzou, myslela jsem, že už budou mít větší náskok. Teď je na řadě Smrk, moje nejoblíbenější beskydská hora, dneska taky nejvyšší. Kontrola je už v sedle, na vrcholku zase trošku fouká, tak rychle do Čeladné na druhou polívku. Smrk je pro mě taková pomyslná hranice, jako že odsud už je to jenom kousek. Jasně že není, je to ještě flák cesty, ale na mě to tak působí. Možná proto, že hřeben od Kněhyně k Radhošti dobře znám. Z Pusteven nejdeme přímo, trasa sport vede přes Ráztoku (jak jinak bychom tam dostali to převýšení, že :-)) , ale nakonec se s Cyrilem a Metodějem zdravíme. Teď už je to fakt jenom za pár. Dolů na Pindulu, na Velký Javorník a do Frenštátu. Na cestu na náměstí se občas musíme zeptat místních, značení není příliš luxusní, ale trefíme. Přes měřící koberec a ještě vrchařská prémie a je to za námi. odevzdáváme průkazku, čip, čísla, dostáváme za odměnu pivo. Celkem jsme to zvládly rychleji než loni, přestože byla trasa delší, takže jsme spokojené. A Vláďa s Honzou nám to nedali ani celou půlhodinu. Ve své kategorii jsme první (už od startu, jsme jediné :-)), celkově mezi ženami čtvrté. Jdeme se ubytovat do tělocvičny, osprchovat, najíst, napít, odpočinout si na zítřejší vyhlášení výsledků.
Za sebe můžu říct, že dvakrát stačilo. Není to špatná akce, mezi výrazné mínusy ale z mého pohledu patří špatně značená trasa a obrovský dav. 3000 lidí na úzkých beskydských chodníčcích je podle mě hodně. Na příští rok budu muset vymyslet něco jiného :-))

sobota 1. září 2012

Prázdniny skončily

ale běhat budeme samozřejmě dál.
Kdo se chce přidat v neděli 2.9., tak 9:12 na konečné v Podvihově - Na Nové. Na oběd jsme zpátky.
V úterý 4.9. ještě Štěpánkovice, v 18:00, ať nezatmíme.
Ve čtvrtek 6.9. jdeme najít hradiště Přerovec, nejlépe taky v 18:00.
O víkendu si zazávodíme v Praze a v Beskydech.
Od 10. do 23. 9. se musíte obejít bez své milované vedoucí a běhat sami. Za domácí úkol máte : vymyslet den a hodinu na pravidelné běhání v Opavě. Nejpozději 24.9. očekávám vaše návrhy.

jana

středa 29. srpna 2012

Ještě jednou H8

radostné očekávání před startem
první kopec
obě nohy ve vzduchu
čekáme na vyhlášení
je to tady

neděle 26. srpna 2012

YES!

Ramzová 778 m.n.m. 0,000 km
Šerák 1329 m.n.m. 5,456 km
Keprník 1423 m.n.m. 7,474 km
Červenohorské sedlo 1001 m.n.m. 14,237 km
Švýcárna 1308 m.n.m. 22,551 km
Praděd 1491 m.n.m. 26,058 km
Ovčárna 1300 m.n.m. 29,914 km
Vysoká hole 1465 m.n.m. 32,971 km
Ztracené kameny 1239 m.n.m. 38,669 km
Skřítek 870 m.n.m. 42,196 km

O co bylo letos lepší počasí na běh, o to byly slabší výhledy, mlha asi vypadá všude stejně.
Ale hezky bylo i tak, ke konci se mlha roztrhala. Pokud si chcete užít skvělý zážitek, nevynechejte příští Jesenický maraton. Trať většinou kamenitá, kousek asfaltu jenom ze Švýcárny na Ovčárnu, dobře značená (většinou po červené) dobře navařeno na občerstvovačkách,
v cíli teplá sprcha, guláš, pivo, masáže. A když dostanete i pěkné startovní číslo, spokojenost je zaručena.


P.S. Jak často se vám stane, že se vám chlapi skládají k nohám?
Kolega běžec v seběhu z Keprníku řekl: Tady už je to trochu lepší, když skončily ty kameny, a udělal kotrmelec přes kořeny.

P.P.S. Letos mi ten maraton přišel nějak kratší :-))