Je to děsně troufalé, psát po Janiných článcích, ale shrnu to rychle.
Okolo Brněnské přehrady jsem běžela po druhé a zase to bylo moc pěkné. Počasí ještě hezčí a o rok více zkušeností se projevilo zlepšením času o 4 minuty. Tak za takových 10 let stejným tempem zlepšování předběhnu i Keňany.
Po trase a v cíli měly být mé děti, jejich protějšky a přátelé.
Nenašla jsem je ani po trase, ani v cíli. prošla jsem se 2x občerstvením a šla je zase hledat. Odněkud se ozývalo:"Mamka si určitě něco zlomila, nebo někomu dává první pomoc!"
Baf! Nezlomila, jen jsem doběhla o trošku dřív, než jste předpokládali! A já si tak dávala záležet na finiši!
Co se dá dělat: Tak zase v příštím roce!
Jednou jsme si, coby naprostí začátečníci,dali na Trail-O ve Švédsku heslo: Poraz si svého Švéda. Myslím, že to půjde aplikovat i na Keňany, jenom si musíš vybrat toho správného, každý má někdy svůj špatný den :-)
OdpovědětVymazatno, ale že jich je! (Těch Keňanů)
Vymazat