Už vloni mi kamarád, který dělá na Běhu rodným krajem Emila Zátopka sběrače mrtvol, nabídl, abych si ho zaběhla.
To jsem ale byla ještě běžecké miminko a na vzdálenost 22,3 km s pěkným převýšením jsem se ještě necítila.
Letos, podpořena holkama z Pimu jsem se tedy v sobotu 15.9. splu s Ludvíkem vydala do Kopřivnice. Čekala jsem, že dorazí i přihlášená Katka, ale asi jí do toho něco vlezlo.
Startovala paní Dana Zátopková a když šla k bráně, tak mně chytla za rameno a řekla:" Nezapomeň dýchať, děvčico!"
Tak jsem dýchala, funěla a do toho šíleného kopce na Jičínku jsem málem vypustila duši. V půlce kopce jsem doběhla pohledného chlapa v zeleném dresu. Protože jsem komunikativní, tak jsem až na vrchol komunikovala. Když se kopec začal překlápět, tak se chlap konečně odvážil promluvit:"Parles vouz Francois?"....tak nic. Tak ahoj!
A pelášila jsem posledních 6 km z kopce dolů do Skanzenu v Rožnově.
Tam mně zase vítala paní Dana. Tak jsem si hned řekla o podpis a chvilku jsme poklábosily.Je to úžasná a velmi skromná dáma.
Vyhlašování vítězů proběhlo také za její účasti na pódiu s cimbálovou muzikou.
Já se sice na bednu nevešla, ale čas 2:06:33 mi udělal radost(ten kopec byl fakt dlouhý a vysoký).
Závod byl perfektně zorganizovaný, fantastičtí pořadatelé na občerstvovačkách a skvělí fanoušci podél celé trati (babiny s motykami, cimbálka, děcka s maminama,cyklisti i kolemjdoucí...)
Prostě bezva zážitek a příště pojedeme všecky tři!
Tina
Žádné komentáře:
Okomentovat