Brutus = Extrémní dvoudenní orientační závod dvojic s volným pořadím kontrol. Pořadí a výběr kontrol jsou záležitostí závodníků. Cílem každého týmu je dosáhnout ve stanoveném časovém limitu (sobota 6 hodin, neděle 5 h) co nejvyššího počtu bodů.
Tentokrát byla centrem závodu sokolovna v Železném Brodu a běhalo se v oblasti Malé skály a Frýdštejna, což slibovalo nádherné prostředí, kochací výhledy a spoustu laktátu pro stehna :o)
Jana prý po předchozích letech potřebovala změnu a chtěla běžet s někým, kdo vydrží její brutusovské tempo a nebude jí kecat do mapování - aspoň v tomto ohledu si myslím, že jsem celkem uspěl, jelikož jsem schopností orientace v terénu téměř nedotčen :o) Pokaždé když jsem si myslel, že fakt vím kam máme běžet, tak to bylo samozřejmě špatně. (ale maximálně o 180° :-))
Jana občas pro slzy(smíchu) ani neviděla do mapy, ale i přesto správný směr vždycky trefila, zajímavé….
Předpověď počasí nebyla na víkend nic moc, ale nakonec bylo v sobotu nádherně – sice trochu sprchlo, ale jinak azůro a krásné výhledy, zejména z kontroly u skokanských můstků. Nejlépe bodované kontroly byly samozřejmě postavené v nejhorším terénu nebo na vrcholech největších krpálů, kam se občas lezlo i po čtyřech. Občas jsme si tréninkově vylezli na vedlejší kopec než kde byla kontrola nebo si to oběhli větším obloukem, abychom těch km měli trochu víc než ostatní :o)
Za nejsložitější úkol na letošním Brutusu považuju, při předpovědi jaká byla, uchování celistvé a čitelné mapy. Pořadatelé zvolili tentokrát netradiční měřítko 1 : 17500, z čehož vyplynul i netradiční rozměr mapy. Po zakreslení všech kontrol to chvilku vypadalo, že půjdeme shánět laminačku, nakonec jsem to ale rozstříhala a poskládala na dvě A3.
sobota: 35 km
Po sobotě jsme ale kupodivu byli průběžně na 1.místě v mixech (z celkem 24 párů), což nás mile překvapilo (aspoň Jana dělala překvapenou). Já jsem nevěděl co mám čekat nebo jak se tvářit, tak jsem taky hrál překvapeného :o) Na oslavu padl na večeři výborný králík s knedlíkem, bůčkem a zelím, proložený pár pivečkama a hurá na kutě :o)
V neděli už se vstávalo o poznání hůře, protože pršelo celou noc a nevypadalo to, že by mělo hned tak přestat. Všude bylo blátíčko, které jsem se kousek po startu rozhodl prozkoumat tváří v tvář :o) Ještě že jsem sebou tahal v batohu kupu náhradního oblečení.
Samozřejmě znám běžce, kteří se po dvou kilometrech protáhnou a rozcvičí. Viděla jsem i takové, kteří při běhu kolem dětské prolézačky neodolali a udělali si pár shybů. Ale kliky na rozblácené cestě mě opravdu trochu překvapily.
Trochu jsme opomněli bolavé nohy a směle si naplánovali velký okruh po nejlépe bodovaných kontrolách – tedy Jana to tak naplánovala a já poslušně odkýval, protože velitel se musí poslouchat :o)
Konečně jsem se podíval i do Skalního města, které jsme v sobotu srabácky obíhali. Ovšem na následný sešup do údolí určitě jen tak nezapomenu. Vrstevnic bylo na mapě tolik, že bych je ani nespočítal. Cesta tak maximálně pro odvážné horské kamzíky a 2 úchyly z Opavy :o)
Vše jsme ale nakonec zdárně přežili a posbírali i dostatek bodů na udržení 1.místa, jelikož naši pronásledovatelé kufrovali ještě víc než my :o) Za odměnu jsme dostali chleba, víno, mapu, stolní dětskou hru a hybaj domů.
Závěrem: I přes lehce nevydařené nedělní počasí řadím tuto akci na pomyslném žebříčku roku 2014 zatím jednoznačně na 1.místo. Děkuji Janě, že mi dala možnost zúčastnit se této parádní akce, která mi opět rozšířila obzory a obdařila mě nezapomenutelnými zážitky. Jani, pokud budeš zase někdy hledat parťáka na podobnou taškařici, tak se hlásím jako první :o)
Jiřík
Taky mi bylo potěšením, píšu si tě do pořadníku. Tomáš prý do příštího ročníku natrénuje mapu a půjdou s Tinou taky :-)
Jana
Výsledky a fotky
neděle 28,3 km
Jana
Výsledky a fotky
neděle 28,3 km
