Přesně tak jsem se cítila u babičky Dorisky ve Svobodě nad Úpou.
Starala se o mně jako o vlastní a ještě se k tomu nádherně usmívala.I očima.
To se to pak skotačilo po nádherných Krkonoších! A vůbec nevadilo, že nám půlku cesty přes Rýchory a Liščinu lilo jako z konve. Pořád tam je na co se koukat - nádherné staré i nové chalupy, kvetoucí náprstníky, lilie, kýchavice Léblova, stopy po povodních, smírčí kříže,kostely, hřbitovy...prostě nádhera!
A jen co jsme slezly s kamarádkou Janou z kopce, vylezlo sluníčko.
Druhý den jsem šla po ránu těch včerejších 25 km trochu rozběhat do Jánských Lázní. Kochejte se se mnou:
Jeden z kostelů ve Svobodě |
Tak na Kuksu si dneska nic nedáme |
Odpočinek na Via Piete |
Občerstvovačka na kolonádě |
Kde je Anče? |
A kde Kuba a hajnej?
Takže přijďte pobejt!
|
Pěkný pěkný, tajně trénuješ na H8, viď? :o)
OdpovědětVymazatJiřík
To ani náhodou. Mám nějakou běžeckou nestíhačku. Furt jenom někde lezu nebo jedu nebo rehabilituji. Prostě hrůza a nízké běžecké sebevědomí.
VymazatAle v těch Krkonoších je fakt hezky.
Moc hezky!!! Taky mam pro kopecky slabost:)...
OdpovědětVymazatAt se dari! 12:)
Díky.
VymazatJen potřebuji trochu víc času na tréningy.