středa 20. listopadu 2013

24hodinovka za 48 hodin

Vlastně 48 a půl.
Františkolázeňská 24hodinovka mě lákala z několika důvodů. Ve Františkových Lázních jsem ještě nebyla, nikdy jsem ještě neběžela 24hodinovku a a docela mě zajímalo, kolik dokážu za 24 hodin uběhnout kilometrů. A hlavně, FL24 není závod, je to happening, kde nemusím s nikým soutěžit a s nikým se porovnávat. 
Prohledala jsem jízdní řády a bylo rozhodnuto, jdu se přihlásit. Je to sice od nás dálka, ale v sobotu jede Pendolino až do FL a nedělní Excelsior má lehátkový vagon.  Takže v sobotu 4:30 z Opavy a v pondělí 5:00 zpátky (= 48,5 hodiny :-))
V Pendolinu pořád někdo chodil s kávou, vodou nebo novinama, loučil se s pasažéry a vítal nové, takže na spaní to moc nebylo, ale kdo by taky spal ve dne, že. 
Trochu jsem se prošla FL, zaregistrovala se, vyfasovala číslo a čip a šla se před startem naladit do restaurace hotelu Luisa. Preso, palačinka a pomerančový džus nemá jako předstartovní jídlo chybu. V prostoru pro závodníky už kmitali dobrovolníci, stoly se prohýbaly pod dobrotama. To už jsem taky někde slyšela, že ultraběhy jsou o tom, co dobrého sníst a vypít a mezitím se trochu proběhnout :-)
Jak se blížila  hodina startu, začali převažovat očíslovaní běžci, chodci, jezdci a s úderem 14té hodiny jsme se všichni rozběhli za pštrosem. Na to, že patří k nejrychlejším běžcům, to rozběhl pomalu, asi nám nechtěl působit trauma :-) (tempo nasadil ideální, kdo by ho udržel celých 24 hodin, naběhal by slušné množství km).
Zpočátku to byla pěkná kličkovaná, bylo ale hezké vidět, kolik lidí je ochotno se rozběhnout. Za světla byl čas prohlížet si sochy, domy a stromy na trase. Jak přibývalo tmy, běžců ubývalo, ale na trase pořád někdo kroužil. Půlnoční meditace jsem se nezúčastnila, byla jsem na to málo oblečená, prochladla bych. Kdybych se rozhodla zopakovat si FL24 někdy příště, musím pamatovat i na zimní výbavu. Bezvadné byly taky svíčky, které před meditací rozsvítili kolem trati: Svíčka za košem, potom se odbočuje :-) A dobré bylo taky vyhlížet v noční mlze ostatní spoluběžce. Třeba potkat v každém kole dvakrát 112ku bylo možná lepší, než kdybychom běželi spolu.
Venkovní občerstvovačka byla pořád zásobena horkým čajem  a dobrotama, zázemí v Luise bylo luxusní. Krátký odpočinek s gulášovkou v žaludku mi udělal moc dobře, takže jsem se tam vracela pobýt znovu :-)
Trochu jsem se obávala, co se mnou udělá kroužení pořád dokola, přece jenom jsem zvyklá běhat spíš odněkud někam, ale nakonec se mi ten 1,150 km okruh zdál tak akorát dlouhý. Jediné, co se až tak úplně nelíbilo mým kolenům, byla dlažba na téměř celé trati. Ani si nedovedete představit, jak jsem se v každém kole těšila na krátký úsek po pískovém chodníku :-)
Jak se rozednívalo, začalo zase běžců přibývat, někteří už dopočítávali, kolik kol ještě musí uběhnout, aby se dostali na naplánované km. Na stylu běhu/chůze některých už bylo vidět únavu, bavili a usmívali se ale všichni. A o tom to je :-)

fotky1
fotky2

Pěkně zorganizovaná akce, dobrovolníci bezvadní, zázemí luxusní. Dávám 1*.

6 komentářů:

  1. Pěkně strávený den :o) Ještě jednou gratulace k neskutečnému výkonu. Jestli bude podobná akce někde poblíž, tak se příště rád přidám :-)
    Jiřík

    OdpovědětVymazat
  2. Velka gratulace.. 24h je zajimava zkusenost.. Musim to nekdy zkusit "naplno", kolik bych "natocil":)... kde se ti zastavilo pocitadlo?
    Nicmene 48h bezecky vylet.. klobouk dolu! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ovsem to je hodne libovy!!! Jak vykon, tak ta cisla.. Sedi maximalne.. Ses fakt dobra.. Jeste jednou gratulace.. 12:)

      Vymazat
  3. Wow, to je vykon, blahopreju! April.

    OdpovědětVymazat