Zpočátku se to jevilo jako dobrý nápad. 28 km z Veřovic přes Velký Javorník, to by mohla být pěkně strávená neděle. Sice mi všichni dali košem, Tina na rodinné oslavě, Jiřík v ZOO, Radim trénuje někde v Jeseníkách, v pátek večer napsal i Tom, že nejede, že má být hnusně, přesto jsem se přihlásila. V neděli ráno bylo krásně a vydrželo to, Tome, celý den. Ne moc horko, chvílema svítilo slunko, občas se zatáhlo.
Vašek řekl, že je škoda sedět doma, když je tak hezky a jeli s Luďkem se mnou. Místo konání:
Veřovice (okr.Nový-Jičín).Velká louka 300m za sportovním areálem Orlovna .Bude označeno.
Orlovnu jsme našli, měli tam večírek, říkali, že mám zůstat, že ještě něco k pití mají a že mě klidně i zaregistrují. O horském běhu a dogtrekingu nikdy neslyšeli. Značení nikde, ještě že jsem si napsala telefon na pořadatele.
"Jeď dál a na louce doleva po žlutých fáborcích. "K louce jsme dojeli, žluté fáborky vedly zpět do vesnice k obecnímu úřadu. Zkusíme to ještě jednou, vedou i na druhou stranu. Nějaký místní domorodec nám poradil. "Jo, to musíte na kynologické cvičiště, tudy tam ale nedojedete, musíte zpátky přes vesnici." Takže další kolo, už nás začíná i tlačit čas, doba startu se blíží. Cesta se zužuje, mění se na kamenitou polňačku. Konečně vidím cvičiště. Nějací lidi a psi tam jsou, že by úspěch? Planá naděje. "Ano, za chvíli tudy poběží, ale odkud startujou nevíme, zkuste obecní úřad." Dík, tam už jsme byli. Tak zase zpět, ještě jednou zkouším volat pořadateli. Nebere mi telefon.
A to je přesně ten okamžik, kdy se to ve mně zlomilo. Vykašlu se na to. Uděláme si rodinný výletek na Velký Javorník, já se proběhnu po hřebeni, kluci si zajdou na jídlo a potom mě někde vyzvednou. Zaparkovali jsme na Pindule za asistence asi dvaceti policistů, měli tam asi nějaký sraz. Cestou nahoru na Javorník jsme se těšili na pivo popřípadě něco k jídlu, ale chata nahoře je taková Hospoda na mýtince. Na pivo řada tak na dvacet minut a jídla jenom typu hranolky nebo bramboráčky z mražáku. Ještě že jsme měli čokoládu poslední záchrany.
Kluci se nakonec najedli dole na Pindule, a já jsem si proběhla hřeben po červené. Na místě srazu na mě čekali jenom deset minut, takže i docela dobře naplánované. Nakonec jsme byli spokojeni všichni. Ale stejně si to neodpustím.
Milý RB, pokud bys náhodou zabrousil na tyto stránky, chci ti říct toto:
Pokud chceš pořádat závody jen pro sebe a své přátele, nedávej informaci o nich do termínovky na běžeckých webech. A pokud je chceš pořádat pro běžné lidi, zkus trochu vylepšit značení. Ne každý zná všechny louky v okolí Veřovic.
Jani, naprosto libovy rozhodnuti!!! Asi bych to nevydrzel uz po druhym zabloudeni.. A pokud to bylo takhle znaceni ke startu, tak kdovijak bys bloudila (jako neznalec terenu po trati)..:)
OdpovědětVymazatAspon ja bych se po takovych manevrech skoro bal vybehnou na trat i kdybych po x dalsich pokusech a navigaci od mistnich nakonec start nasel:).
MSF! 12:)
Ale aspoň jste poznali cizí kraje a mohli vše porovnat s vědomostmi získanými četbou knih :-)
OdpovědětVymazatDobře jim tak!
OdpovědětVymazatNezaslouží si, abys byla na jejich startovní listině!
Beztak sis to užila líp!
To by mě ale namíchlo! Celej den bych byla naštvaná, jak se znám. Jsi dobrá, že sis nenechala pokazit den :)
OdpovědětVymazatA to jsem to, přátelé, ještě celé vylepšila hrou na Garmin. V cíli si občas zapomene vypnout hodinky každý. Já si je někdy zapomenu pustit na startu, takže si prvních 100 až 1500 m dopočítávám z mapy. Tentokrát jsem tomu ale nasadila korunu, protože jsem je v sobotu i v neděli zapomněla doma :-))
OdpovědětVymazatTo mi delas radost.. Jsem na tom stejne.. zapomenu pustit, zapomenu vypnout a zapomenu doma..:)...
VymazatNabizi se znama paralela.. neschopnost myslenku udrzet a neschopnost myslenku opustit:).
At se dari! 12:)
Tak taková zkušenost zamrzí, asi si budu dávat bacha na závody pořádané RB.
OdpovědětVymazatAle hlavní je, že jste byli nakonec všichni spokojení, a o to přece jde především :o)
Jiřík