Valašský Hrb

V sobotu ráno jsme vyrazili s kolegou z Raduně (Jirka a Jirka) na náš 1.horský běh vůbec. Já jsem byl přihlášen na hlavní závod (53km) a Jirka č.2 na 30km.

Prostředí horského hotelu Vsácký Cáb bylo velmi příjemné. O trochu méně příjemné bylo počasí (9°C, déšť – nechápu proč chtěl doprovod zůstat doma J) a nastalo dilema ohledně oblečení, jelikož jsme byli připraveni skoro na všechny varianty a tomu odpovídal i počet zavazadel :o)

Po sondování u rozcvičujících se borců (zatím nechápu proč se někdo dlouze rozklusává před 53km závodem-snad jednou pochopím) jsme zvolili vhodnou kombinaci a šlo se na to.

Nejdříve startoval hlavní závod (cca 100 lidí) a ostatní distance s půlhodinovým odstupem.

Většina trasy byla po lesních cestách, kde o vodu a hlavně bahno nebyla vůbec nouze. Že bahno klouže by se asi dalo čekat, ale že to v jedné zatáčce prozkoumám tváří v tvář jsem tedy rozhodně nečekal. No - na oblečení to už stejně ani moc poznat nebylo, jelikož všichni vypadali podobně. Akorát bahno za nehty mě moc nepotěšilo J

Vzdálenost mezi občerstvovačkama byla trochu nelogická (4 – 15 km), ale kdo by řešil takový detail, když zásob si mohl sebou každý nabalit kolik chtěl - akorát se to trochu proneslo.

Poprvé jsem vyzkoušel na doporučení obsluhy prý zaručenou „ňamku“ – meloun se solí. Zajímavá chuť, a dá se to i pozřít – stačí to jen zapít asi 10 kelímky jonťáku J

Cesta ubíhala poměrně rychle, buď jsme se po bahně snažili klouzat nahoru nebo to samo klouzalo dolů, občas se dalo i normálně běžet. Sem tam nějaký fotograf vyžadující úsměv do objektivu, sem tam fandící kolemjdoucí, objevil se i projíždějící žebřiňák s oslavenci v lidových krojích (nevím co slavili, ale nic tekutého nenabídli).

Čekal jsem, že mi po 42 kilometrech dojde (víc jsem nikdy neběžel), ale kupodivu mi docházely síly celou dobu tak nějak konstantně J 

A i když průměrné tempo nebylo nijak závratné, začal jsem ke konci dokonce předbíhat a do cíle vlastně doběhl za „jakés takés“ pohody s úsměvem na tváři za 5:32:21. Tam už na mě čekal vysmátý, čistý a najezený Jirka č.2, který si také svůj 1.horský běh pořádně užil a o to přece jde J

Po nezbytném pivu a klobáse (díky pořadatelé) jsme vyrazili k domovu, jelikož tam děti bez nás prý už nevydrží J

Valašský hrb byl moc fajn závod v pěkném prostředí a skvělou partou ochotných organizátorů a nic na tom nezměnilo ani počasí, takže díky – za rok znovu. 

Výsledky a fotky budou zde:  http://www.valasskyhrb.cz/novinky 

publikuje sice jana, napsal ale Jiřík