sobota 19. října 2013

Silesia Hervis kros marathon

tentokrát píše Jiřík:


Na tento závod jsem se letos moc těšil, protože loni jsem ho kvůli nemoci prošvihnul. Vytvořili jsme s Janou a Tomem 3-členné družstvo a tajně pomýšleli na bednu. Tina tentokrát držela palce na dálku.

Logistiku zjistil Tom dokonale - když nás všechny 3 předem zaregistroval a nakonec i odvezl na start. Počasí bylo naprosto luxusní, takže už se jen lehce rozklusat a jdeme na to. Tom měl z náročnosti závodu trochu obavy, ale myslím že nakonec to tak hrozné nebylo, viď Tome? :-) (Tentokrát asi našel tu správnou prdelku a odpoledne ho nečekalo rytí zahrady :-))






Od začátku jsem to rozběhnul trochu rychleji, jelikož jsem se obával nějakých špuntů v užších místech, ale nakonec se žádné nekonaly - už první kopec celé startovní pole pěkně natáhnul. Až do cca 5.km jsem se držel za prdelkou Tamary Stonové, ale té pak došlo nebo co, tak zbytek trati už byl bez motivace :-)


Nevím kdo koho a kdy předbíhal, ale za zmínku stojí určitě borec v riflích a bavlněném triku, který ze mě v předposledním kopci udělal pořádného statistu - prostě se kolem přehnal jako vítr a byl pryč - je vidět že na vybavení opravdu nezáleží :-) . Poslední 4km byly po rovině, tak nebylo na co čekat a hurá na přepalovače - nakonec jsem se tedy ještě asi o 5 míst posunul vpřed. (Doufám, že sis vzpomněl, jak jsme se tam na jaře brodili v blátě a boty měli olepené "žížalama" )


V cíli už čekala manželka s dcerou i ségra se švagrem a ihned mi vytvořili rodinnou kulisu :-) Takže rychle převlíct, doplnit energii a vyhlížet Janu a Toma. Oba nakonec dobíhají s úsměvem a Tom vypadal, že se ani moc neunavil :-)








Překvapením pořadatele bylo rozšíření kategorií žen, takže opět jsme měli ultraJanu na bedně, nový šátek od INOV8 jí určitě bude slušet :-) (Šátků není nikdy dost a ještě jsem vyhrála minisoutěž s Karlem M., který mě vyzval k odvetě po Přeroveckém krosu :-))


Na hodnocení týmů jsme se těšili nejvíc, jelikož jsme věřili v 3.místo (ze 4) :o) Nakonec se ale vyhlášení vůbec nekonalo, pořadatel to nějak zasklil. Třeba bude něco dodatečně alespoň na webu.


Závěrem - trať byla parádní, asfaltu a bahna minimum, kopce výživné, seběhy ještě víc :-)  Ale výhledy na zámek a okolí byly ze spousty míst parádní - tedy pro toho, kdo se stačil kochat. Prostě skvělý závod se vším všudy, takže příští rok si to myslím opět nenecháme ujít.

A my jsme se s Tomem ještě odměnili zrzavým ionťákem, Jiřík měl smůlu, dcera si ho odvedla domů :-)



3 komentáře:

  1. Blahopřeji moji milí kamarádi v běhu!
    Ke druhému i třetímu místu! Jste prostě nejlepší parta!
    Já byla na Hradci aspoň na procházce s brněnskou smečkou, ale až odpoledne.
    Jani, ta fotka v titulu je fajn nápad. A všem nám to tam sluší, že?

    OdpovědětVymazat
  2. ta fotka je naprosto luxusni... mne se libi ty kloubouky!!! kde jste je sehnali?
    jinak gratulace... kam jedete, tam na bedne!!! takove bednarske bratrstvo...;)
    MSF! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klobouky jsme si, bohužel, jenom půjčili na focení. Mysleli jsme, že je máme v rámci startovného na Goralském maratonu, dali nám ale jenom takové hnusné hučky :-(
      BedNářské Bratrstvo Běhat Nás Baví

      Vymazat