O kousek delší

Nemoci, předvánoční přípravy a rodinné povinnosti způsobily, že jsme se nakonec na TravnýTrek vypravily jenom dvě. Už cesta z parkoviště naznačovala, že to dnes nebude úplně jednoduché. Voda na vrstvě starého sněhu - malinko to klouzalo. Ve frontě na registraci jsme vyhlížely známé tváře, ale asi všichni pekli cukroví nebo byli na Lysacupu. Nakonec jsme našly alespoň Zbyňka s Bárou, takže budou i ilustrační fotky.
Start se pořadatelům malinko opozdil a když konečně došlo na předstartovní slovo, slyšíme : Na hřebeni panují špatné podmínky, fouká silný vítr, museli jsme z bezpečnostních důvodů změnit trasu a bude nakonec o kousek delší. Hlásili jsme se na 12,8 km, kolik tak může být "o kousek delší"?
A už je tu start. Opatrně, nenechat se propíchnout hůlkou a hurá na kopec. Rozšlapaná břečka se mění v bílý sníh, jsme přece na festivalu sněhu. Startovní pole se už trochu roztrhalo, chrti jsou daleko vpředu, turisti to berou rozvážně. Sněhu přibývá, běžíme po vyšlapaném chodníčku. První občerstvovačka 3,4 km. Ionťák, sušenka a pokračujeme stopou vyjetou hasičským autem. Asi od 7.km si můžeme trošku odpočinout, cesta klesá k občerstvovačce č. 2 na devátém kilometru. Na řadě je nejprudší stoupání. Ale co, i chůze je důstojný způsob pohybu. Sněhu je stále víc, nahoře místy až po zadek. A stopy šlapali samozřejmě dlouhonozí chrti, takže pohyb nás menších by se dal chvilkama nazvat překulováním z díry do díry. Nahoře fouká a taky trochu prší. Třetí a poslední občerstvovačka je obsazena hasiči a je cítit na dálku, protože tam mají rozdělaný oheň. Hasiči můžou, určitě ho potom uhasí. Jsme na 11 km. To jsem tedy zvědavá, kolik to nakonec bude. Posílají nás dolů po cestě zpět k 2. kontrole. Počasí nám chce ukázat, co všechno umí, déšť přešel ve sněžení, chvílema je mlha. Cesta dolů je opět projetá autem. Zkoušeli jste někdy běžet vyjetou kolejí a nedělat všemi trenéry zatracované obloučky? Zpět u druhé kontroly už hodinky ukazují 16,5. Ještě nás čeká sjezdovka, naštěstí dolů :-) , kousek kalužema v Morávce a je tu cíl. Víte, co to znamená "o kousek delší"? Nakonec se hodinky zastavily na 18,6 km.


P.S.
Dá se běh před Vánoci považovat za předvánoční shon?

KONEČNĚ!

pocukrovali stezky i u nás na východě. Je to pěkně měkoučké, trošku to křupe a i večer je luxusně vidět. Kdo by se nešel proběhnout po prvním sněhu. Doufám, že nám to nějakou dobu vydrží, ať stihnu vyprat všechny boty :-)

Volnost pohybu

 A zařídil nám ji mráz. 

 

Stačí dvě noci s teplotami pod -10 a pole včetně oraništ jsou naše.

Nějaká svačinka se taky cestou najde

a když zasvítí slunko

rozkvetou i kočičky

Běžecký kroužek v ozdravovně

diagnóza : otrava smogem
doporučená léčba : oxygenoterapie
kdy : neděle 25.listopadu
kde : Visalaje
pojišťovna : plně hrazeno pacientem
heslo : co tě nezabije, to tě posílí
trasa : http://connect.garmin.com/activity/246605201

Vánoční besídka běžeckého kroužku

se bude konat 15.12.2012 u příležitosti přechodu vrcholu Travný - TravnýTrek.

13 km zdolá v limitu 5 hodin i začátečník, pokročilí se samozřejmě (Tino), hlásí do kategorie strong . Přihlašujte se individuálně, vezměte i své známé, dopravu zkusíme zkoordinovat. Kdo bude mít napečeno, vezme i cukroví. Nejraději mám krémové, ale ani zázvorky nejsou špatné. Kdo nebude mít cukroví, může nahradit uzeným nebo klobáskou. V cíli si ozdobíme nějaký smrček a zazpíváme koledy. Kdo se nezúčastní bez velmi vážného důvodu, bude mít černý puntík a ten se s ním potáhne až do konce (roku?, světa ?, běžeckého kroužku?)

Zimní spánek

První varování přišlo po návratu z Gezna. Po dvou dnech ve slunečných Beskydech smogová deka (mimochodem, stejné to bylo i loni). A tak už ve středu jsem místo běhu upadla po návratu z práce do postele s bolením v krku, lehce zvýšenou teplotou a čajem s medem. Tělu se to líbilo, teplota ustoupila. Ovšem, jak dlouho se dokážete válet v posteli, místo toho, aby jste dělali něco smysluplného, jako je např. běh? Navíc, když jste přihlášeni na Liborovu zimní ligu. Takže jsem samozřejmě v sobotu do Chotěbuzi jela. Cestou to vypadalo všelijak, hlavně mlha, nakonec se to ale vybralo a proběhli jsme se v podzimním lese v krásném počasí (podle 17 let staré mapy :-)). Tentokrát to bylo i s kulturou, závodu předcházel výklad z historie, protože jsme startovali z hradiště v Archeoparku. No a že jsme si tak pěkně užili, bavili jsme se cestou zpátky s Honzou o možné účasti druhý den na Lysacupu. To byla zásadní chyba.

Moje tělo to vyhodnotilo jako osobní útok na sebe samé a začalo se bránit. K bolení v krku přidalo rýmu, zčervenalo mi levé oko a jeho okolí taky začalo bolet, nějaká záhadná bolest v levé dolní části břicha a jako pojistka ještě pravé chodidlo bolestivé při došlapu. Nic na co by se umíralo, nic, s čím by se nedalo běhat, ale pochopila jsem. Moje tělo není žádný blbec a tímto mi říká: odpočiň si. A protože mám svoje tělo ráda a chci si ho ještě nějakou dobu nechat, poslechnu a nejmíň měsíc budu jenom tak odpočívat, regenerovat a lehce poklusávat :-)

Chodíte o Dušičkách na HROBy?

Když orienťák před dušičkovým víkendem řekne: Jedu na HROB, většinou to neznamená, že se chystá na hřbitově zapalovat svíčky. HROB = Horský orientační běh. Bývá na konci sezóny, běží se ve dvojicích podle turistické mapy a někdy bývá i v horách. Letos byl v Moravském krasu s centrem v Březině. Počasí zařídili pořadatelé luxusní, tratě se jim taky povedly. Trošku poddimenzované bylo zázemí v místní škole, taky občerstvení bylo malinko pod standardem, na tomto typu závodů bývá zvykem mít na občerstvovačkách teplý čaj. Ale my tam jezdíme kvůli jiným zážitkům než je jídlo nebo teplá voda ve sprše :-)

V sobotu se běželo na dvou mapách, napřed 9 kontrol ve volném pořadí, byly to ale v podstatě jenom dva postupy, rozdíl byl jenom ve směru, takže jsme se uprostřed potkávali se soupeři, kteří zvolili protisměrku. Po výměně map už pevné pořadí do cíle. Z 11. na 12. jsem vymyslela "geniální" obíhačku, kterou bohužel Tomáš nevetoval, tak jsme si trasu poněkud prodloužili. Ale zase jsme alespoň dali ostatním šanci :-) Po čtyřech hodinách jsme razili cíl. Ve výsledkové listině jsme byli přesně v polovině naší kategorie, což považuju za výsledek uspokojivý, taky jsme se za to večer odměnili dobrým jídlem a pitím.

Domluvili jsme se že vstaneme v 6.45, Tomáš si natáhl budík. Všichni jsme spokojeně spali, všechny nás probudil zvuk mobilu. Tomáš vstal, šel na záchod, oblékl se vyčistil si zuby ... než mu začalo být divné, že se ostatní nehýbou. Bylo 4.45 a ten zvuk nebyl budík, ale sms. Tak si šel ještě na dvě hoďky lehnout :-)

Nedělní trať byla taky povedená, bylo třeba dobře prokličkovat mezi chráněnými (zakázanými) územími, což se nám vcelku dařilo, jenom jednou jsme si trošku zaběhli. Dobré bylo setkání s nerudným pejskařem: Pořád tady někdo běhá po lese sem a tam, nedá se tady ani venčit pes. Nedodržujete zákony, vraťte se na trasu! Možná bylo dobře, že jsem mu neřekla, že běžíme přímo na kontrolu, mohlo by se stát, že by ji tam ostatní za námi už nenašli. Neměl by být v lese pes na vodítku?

Šesté místo v kategorii jsme udrželi, jsem spokojená a hurá příští týden na GEZnO.

sobota
neděle

stránky závodu